Vánoce 2005

Tak to je náš vánoční stromeček. Byla jsem jmenována vrchním zdobičem, a tak jsem ho ozdobila (to mě bavilo) a také odzdobovačem, tak jsem ho i odzdobila (to mě nebavilo)............ =)

Erika

Tak nám letos konečně nasněžilo........ jupíííííí !

A my jsme nelenili a snížek vyfotili......... a také jsme se zkoulovali! =)

Snih v Praze (17.12.2005)

........ a brzy si postavíme iglů!
xxx Erika xxx

Jak jsem instaloval Linux na notebook

Předem je asi potřeba upozornit, že firemní notebook, který mám ve vlastnictví, je opravdu k pláči. Trpí záhadným problémem paměti, který se projevuje tak, že nevydrží běžet déle jak 24 hodin. Tedy, no běžet vydrží, ale operační systém to nevydrží. Po této době se zacyklí, což vede nejen k jeho pádu, ale ke kousnutí se počítače a následného spuštění větráčku. Ten jediný pak dává celkem hlasitě najevo, že je něco v nepořádku.
V původní verzi měl notebook 1 GB RAM, ale hned vypověděl službu. Byl dán do servisu, kde sice pamě» spravili, ale tak, že správně funguje pouze 512 MB integrované paměti. Ta další běží tak pomalu, že je to k pláči. K tomu ovšem rozbili informační panel, takže stavové LEDky ukazují jen někdy a jen něco.
No nic, tak na tuto konfiguraci jsem se rozhodl nainstalovat Linux. Povzbuzen reklamními texty o geniálnosti SUSE jsem jej stáhl a jal se instalovat. Instalace byla naprosto bezproblémová, stačilo jen vyměnit CDčka (SUSE nedistribuuje na DVD) a bylo. Buhužel, takto nainstalovaný systém nebyl moc použitelný. Po prvním restartu padlo ACPI (definitivně) a bez ACPI není muzika. Pak se rozpadla sí» a šlo do tuhého. Po 24 hodinách odkráčel SUSE zpět a já se pokusil o instalaci Ubuntu. S touto distribucí mám skvělé zkušenosti z mého hlavního počítače. A Ubuntu nezklamalo ! Po instalaci naskočili všechno ! A to včetně proprietární ipw2100 WIFI karty - to jsem nečekal ani ve snu ! Stačilo jen nahrát i855resolution (abych mohl vidět 1400x1050) a bylo. Jediný problém nastal s klávesnicí. Při instalaci nemohl Ubuntu stáhnout národní podporu (jsem za proxy) a od té doby neumí správně nastavit klávesnici. Naštěstí tu máme setxkbmap - takže žádný problém. Dokonce se mi podařilo nainstalovat OracleXE, velký výkon, o kterém rozhodně napíšu - ale předesílám, že se nejedná o tak velký výkon, jako instalace Oracle 10g.
Momentálně se snažím pořádně rozjet Window manager. Metacity od GNOME zatím nepoužívám a zkouším rozumně rozjet XFCE, ale není to úplně ono. Dneska, pokud to půjde, zkusím radikální krok - instalaci KDE a pánbůh s námi .-)
Defectus

Londýnské autobusy

Jak už zde bylo řečeno, na konci listopadu jsme vyrazili na pět dní do Londýna. Jen tak se podívat, nic velkého. Ani jsem o tom nechtěl psát, ale nedá mi to a napíšu alespoň menší glosu na téma dopravy po Londýně.

Jako vždy začnu trochu ze široka a to střelbou do vlastních řad, tedy spíš na sebe :-)
Když jsme letěli letadlem, tak vedle nás seděli nějací cestovatelé s perfektně naplánovaným výletním řádem. Jedním z bodů bylo, že si koupí travel kartu. Ano, tu za těch 24 liber. Celou cestu jsem se jim v duchu smál - takové mrhání penězmi ! Vždyt bus pass se dá koupit za polovic a je o zábavu postaráno...

Po příjezdu a ubytování to také tak vypadalo. Ovšem problém nastal, když jsme se v pátek rozhodli navštívit Imperial War Museum....
Nejdřív jsme se celkem snadno dostali na Elephant&Castle a pak pěšky do muzea, ale večerní cesta do Roehamptonu ... Cesta trvala hodně přes dvě hodiny a to už nás pomalu opouštěla dobrá nálada. To samé v sobotu a v neděli také. Prostě hromadu času jsme zabili v autobusech.

Například dostat z Hammersmithu na London Bridge byla otázka dvou hodin ! Přitom je to 10 stanic metra ...
A to uplne nejlepší přišlo na závěr našeho pobytu.

V úterý ráno jsme vyrazili domů. Tedy na letiště. Plán byl prostý - letadlo letí v 13:50, takže bychom tam měli být kolem 12:00. Tzn. jet autobusem kolem 10:30 - kdyby byla zácpa a další nepředpokládaná zdržení.
Ovšem to jsme netušili, že tímto zdržením může být i možnost, že autobus na naši zastávku nepřijede vůbec ! Ano a stalo se. Autobus v 10:30 vůbec nedorazil. Po krátké úvaze jsme se tedy přesunuli ze zastávky Finsbury Square na Liverpool Street Station, kde byla jeho druhá zastávka. Tam nám jistá postarší dáma oznámila, že tento autobus před 5 minutami odjel ... Moje rozhořčení neznalo mezí ! Museli jsme čekat ještě hodinu na další autobus a přitom trnout, jestli zde vůbec bude zastavovat. Naštěstí se tak stalo a v 11:30 jsme opustili Londýn.
Řidič jel jak o život, takže v 12:30 jsme již stáli na letišti a v poklidu počkali na letedlo. Ale!

Na základě této zkušenosti jsme si dali jasný závazek. Příště, až pojedeme do Londýna, tak kupujeme travel kartu - šetří čas a peníze.
Druhý závazek - dávat si větší pozor, čím se budeme dopravovat mezi letištěm a Londýnem (takhle je to snad srozumitelné) ...
Defectus

PS. Zde je k nahlédnutí pár poměrně dost nekvalitních fotek, tak alespoň pro představu...

Londyn (24. - 29.11.2005)

Jak si nainstalovat Mandrake na ASUS M3N

Instalace Mandrake 10.1 community na notebook ASUS M3N

Copyright (c)  2004  Ondřej Linek.
Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document
under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.2
or any later version published by the Free Software Foundation;
with no Invariant Sections, no Front-Cover Texts, and no Back-Cover
Texts.  A copy of the license is included in the section entitled "GNU
Free Documentation License".

Předně bych chtěl říci, že samotná instalace rozhodně není problém, a proto se jí nebudu nějak zvláš» věnovat. Zaměřím se především na tu oblast, kde jsem sám měl problémy popř. kde bylo potřeba něco doladit.

• Instalace


• Konfigurace X.org


• Konfigurace zvuku


• Konfigurace IrDA



• Konfigurace WLAN

Instalace

Jak jsem již psal výše, instalace není problém. Stačí vstoupit do BIOSu (zoufale mačkat F2 :-)) a nastavit bootování z DVD. Instalační program je stále (skoro) stejný, takže Vás nečekají žádná nepříjemná překvapení. Instalované komponenty si zvolte dle libosti, ale rozhodně vyberte ruční výběr balíčků - bude totiž potřeba instalovat i takové, které se defaultně neinstalují. Toto je seznam těch, které si musíte najít a nainstalovat. Pokud je nenajdete nezoufejte, dají se doinstalovat později.

• irda-utils


• wireless-tools


• setserial


• kernel-source


• x11-xvfb


• x11-glide-module



• Driver grafické karty


• tento balíček 855resolution-0.3.tgz


• firmware pro WLAN kartu

Po instalaci by se měl dle Vaší volby spustit grafický režim (tedy pokud jste zvolili možnost automatického startu do X window). Osobně to nedoporučuji, jelikož je potřeba správně nakonfigurovat X server. Pokud jste se snad octli v X a ony jaksi nic nezobrazovali, tak pro tentokrát se to dá vyřešit prostým přepnutím na textovou konzolu a zpět do X-ek (Ctrl+Alt+F1 a následně Ctrl+F7). Pro jistotu jako root nastavte v inittab default runlevel 3.

Konfigurace X.org

Hned na úvod perlička. Dodávaný driver měl celkem slušné problémy (neinicializoval správně grafickou kartu), takže jsem musel pomocí Ctrl+Alt+F1 přepnout na konzolu a pak se vrátit zpět (Ctrl+F7). Proto doporučuji stáhnout si drivery přímo od Intelu (raději tgz než rpm). Očekával jsem něco senzačního, ale to se nekonalo. Je potřeba si zdrojáky trochu "ohnout". To spočívá v tomto

Změňte v souboru dripkg/drm/Makefile.linux všechno *.o na *.ko (gdg.o na gdg.ko i810.o na i810.ko atd).

Zakomentujte v souboru dripkg/drm/drm_vm.h řádku začínající DRM_DEBUG (je na cca. 3 řádkách - před a po dejte /* */).

Následně je potřeba zkompilovat balíček 855resolution (ten slouží k umožnění módu 1400x1050, pokud jej nepoužíváte, tak můžete přeskočit). Stačí obligátní make a make install. Do některého startovacího souboru pak vložte tuto řádku (já to hodil /etc/rc.d/rc, ale je to na vás).

855resolution 3c 1400 1050 > /dev/null

Pokud při vás stálo štěstí, grafická karta bude fungovat a to i akcelerovaně (zkuste si glxgears a mělo by dělat něco kolem 550 fps).

Konfigurace zvuku

Se zvukem porblémy obecně nejsou, jen na svém mám počítači jsem místo ALSA použil OSS. Stačí jen spustit harddrake a nastavit modul zvukové karty ze snd-intel8x0 na i810_audio. Jak jsem říkal, je to to nejlehčí.

Konfigurace IrDA

Jedna z nejsložitějších kapitol instalace. Bohužel jsem doma připojen přes mobil, a abych ušetřil na kabelu, připojuji se přes IrDA. Aby všechno správně zavařilo, musíte mít nainstalovaný irda-tools a setserial. Přihlašte se jako root a modifikujte /etc/modprobe.conf. Vložte do něj tyto řádky:

alias irda0 nsc-ircc
install nsc-ircc /bin/setserial /dev/ttyS1 uart none;/sbin/modprobe --ignore-install nsc-ircc;echo 1>/proc/sys/net/irda/discovery
remove nsc-ircc /sbin/modprobe -r --ignore-remove nsc-ircc;/sbin/modprobe -r ircomm_tty ircomm irda

Dále je nutné upravit /etc/sysconfig/irda tak, aby vypadal zhruba takto:

IRDA=yes
DEVICE=irda0
#DONGLE=actisys+
DISCOVERY=yes
ARGS=-s

Stejně tak je nutné upravit modprobe.preload a nahrát příslušné moduly. Jsou to:

irda0

ircomm

ircomm-tty

Pokud všechno dopadlo správně, měl by být po restartu IrDA port aktivní pod /dev/ircomm0. O tom, že IrDA funguje se snadno přesvědčíte, pokud zadáte irdadump měl by na konzoli vypisovat podivná hlášení (samozřejmě pouze v případě, že je nějaké zařízení v dosahu). Konfiguraci PPP probírat nebudu, kdo se na to necítí, nech» použije kPPP.

Alternativně lze všechny řádky modrpobe umístnit do /etc/modprobe.preload a modifikovat /etc/sysconfig/irda, takže již nebude nutné sahat na irda v /etc/init.d

Konfigurace WLAN

WLAN karta je v zásadě funkční (ipw2100), jen je potřeba si stáhnout firmware z těchto stránek. Kernel standartně dodávaný s MD10.1 CE používá verzi 0.54. Obsah archivu překopírujte do adresáře /usr/lib/hotplug/firmware. Pokud je vše OK, tak zkuste modprobe ipw2100 a dmesg by měl hlásit všechno OK (a hlavně by se měla rozsvítit oranžová LEDka signalizující činnost WLAN).

Dodatek

Zde je seznam souborů, které jsem nejvíce měnil. Z licenčních důvodů sem nemůžu dát modifikovaný driver grafické karty (není licencovaný pod GPL a mně se nechce studovat co můžu a co ne).

/etc/X11/xf86config

/etc/modprobe.conf

/etc/modprobe.preload

/etc/sysconfig/irda

V případě problémů mě můžete kontaktovat na adrese defectus at seznam dot cz.

Licence

Tento dokument je licencován pod GNU FDL.

Z díla Cimrmanova tentokrát hra LIJAVEC

Byli jsme počtvrté, a v tomto roce naposledy, na Cimrmanovi. Dílo to bylo velmi zábavné a dobře to dopadlo. Dle mého subjektivního pocitu to bylo nejlepší představení, jaké jsme dosud viděli.
Když hra skončila, inspicient oponou trhl a my, po sáhodlouhém vytleskávání, odebrali se k šatně. Neměli jsme kloubouky, hole ani převlečníky, tudíž jsme si převzali pouze bundy a tašku a vydali se na tramvaj. Jaké bylo naše překvapení, když na ulici, asi pět metrů před námi, spozorovali jsme tím samým směrem kráčející dvojici českých velikánů Svěráka a Pence.
Ušli jsme za nimi asi třicet metrů, než se zastavili u zaparkovaného auta. Tím jsme je došli.
Nedalo nám to, abychom je nepozdravili a nevyjádřili své nadšení a radost z právě shlédnutého díla. Byli opravdu potěšeni. Dokonce jsme Zdeňku Svěrákovi potřásli pravicí a zažertovali... No zkrátka ten chlapík byl úžasný a celé toto setkání nám udělalo obrovskou radost

Cimrman (13.11.2005)

xxx Erika xxx
_________________________________________________________________
Mně tedy udělalo radost neskutečnou. Potřást si rukou se samotným Svěrákem - s ním bych klidně rád hrál i zadarmo Jinak Erika skromě zatajila, že mohla dát panu Svěrákovi i pusu na tvář. To se mi nepovedlo a jsem tomu rád
Ondra
_________________________________________________________________

Cesta do srdce černého ... města ...

Takže úvodem jen poznámka. Původně jsme chtěli jet do Ostravy minulý víkend, ale nakonec jsme místo toho jeli do Drážďan, takže jsme výpravu do Ostravy vykonali v náhradním termínu.

Naše cesta začala dopravením se na nádraží. V tom byl menší zádrhel. Moje touha být na místě v čas vedla k tomu, že jsme tam byli o půl hodiny dřív. Ovšem nádraží Praha Libeň je nově zrekonstruované, takže se tam dá hezky posedět v půlkruhu - a přitom pozorovat úžasnou kytku v jejím středu.
Okolo pak kroužil ochranář – s velkým pendrekem – kroužil tam určitě dlouho, jelikož z toho chudák zešedivěl a zestárl – tak 70 let mu bylo :-)
Během té půl hodiny se nic významného nestalo - snad jen dva lidé, kteří se rozhodli z dobré vůle uklízet kolem automatu na kávu, ti vzbudili náš zájem...
Slečna EKG přišla s poněkud odvážnou myšlenkou, že hajzlbába tam provozuje erotické služby a platí se uklízením. No nevím, mně to přišlo dost divné, zvláště při bližším pohledu na hajzlbábu...

Po nastoupení do vlaku jsme zjistili, že tento den nás nápad přemístit se na východ, nenapadl jediné. Ve vlaku nebylo prakticky kam si sednout, jen v jednom kuřáckém kupé byla rozvalena jakási vypečená rodinka. K nim jsme se přifařili a vypadalo to celkem komicky. Oni tři seděli každý na dvousedadle, mi dva na jednosedadle ...
Ovšem k mému údivu již v Kolíně vystoupili a zanechali nás v kupé samotné.

V Pardubicích pak vystoupili snad všichni a vlak nám nechali napospas. Mimochodem ani v Pardubicích, ani v Olomouci nás nikdo neobdaroval tamními pochutinami !

V Prostějově jsme přestoupili na vlak do Ostravy a tím se za víc jak čtyři hodiny dostali do cíle.

Ostravské nádraží je dá se říct vcelku útulné a nadchodem se dá dostat do hlavní haly.
Ostrava je město paradoxů. Např. celodenní jízdenka na dopravu tam stojí 36 korun - za to si v Praze nikdo nic nekoupí. Dopravní prostředky celkem kontrastují s okolím - jsou čisté a rekonstruované (pokud nejsou úplně nové).
Hned po příjezdu jsme se přesunuli do Stodolní ulice - o ní jsem kdysi slyšel a v Ostravě ani nic jiného není. Je to taková celkem krátká ulice, která na jedné straně má hezký začátek a pak končí u trati nějaké lokálky. Koncentrace barů a restaurací je vysoká a ceny mírné - panák fernetu za dvacku - úplný ráj.
Kromě toho se zde ukázalo, jak si Ostraváci potrpí na rýmovačky. Každá restaurace měla nějakou povedenou. Jen irské puby neměli nic. Člověk měl skoro pocit, že tu bydlí jen Irové :-) Po této exkurzi jsme se vydali dále.

Dorazili jsme na náměstí republiky. Zde jsem pořídil fotku, která podle mě symbolizuje Ostravu - celkem nové nákupní centrum a za ním těžní věž (najdete ji ve fotogalerii)...

Ostrava (12.11.2005)

Šli jsme si koupit nějaké pečivo a cestou jsem seznal, že záliba v rýmovačkách je v Ostravě doplněna zálibou v podkopávání čehokoliv. Tak dlouhý tunel pro pěší jsem snad neviděl - a to vedl jen k obchoďáku. A celý byl vyzdoben rýmovačkami.

Pak jsme se projeli tramvajemi dál. Ty už byly slušně zaplněné a proto nás řidič obštastňoval skvělou říkankou (bohužel se nám ji nepodařilo nahrát) znělo to nějak takhle: Děti ..... mládeži, uvolněte místo starším. Říkal to hlas nějakého postaršího úchyla. Když jsem to oslyšel, propadl jsem smíchu, jelikož mi to znělo na způsob - děti ... mládeži, pojďte se mnou, dám vám nanukaaa... !amazed.
Toto se opakovalo několikrát a děti a mládež to většinou komentovala slovy, že nejsou děti, ani mládež a nikoho sednout nepustili.
Vůbec, cestou tramvají s námi jela jedna povedená adolescentní trojka. Kluk - flegmatik, jeho holka - člověk s naprosto unikátní fistulí a druhá holka - kořen. Bylo jim kolem patnácti, ale ty řeči "já nejsem trubka - nejsem stavební materiál" "nejsem alkoholik, už 3 měsíce nechlastám" - co slovo to perla.

Po okružní cestě Ostravou jsme se přesunuli zpět na nádraží. Zde jsme vykoupili automat na nápoje. Kafe a čokoláda tekla proudem a tak nám čekání na vlak uteklo velmi dobře.
Cesta zpět nebyla nijak moc významná - prostě jsme jeli, došlo nám pití a sedadla rozhodně nebyla vrchol pohodlnosti.
V kupé s námi jel člověk, asi nějaký mnich, nebo jogín - jinak si nedovedu vysvětlit, jak dovedl ve strnulé pozici s rukama u těla vydržet sedět tři hodiny bez hnutí ...

Po vystoupení z vlaku jsme za pár minut dorazili domů a tím skončila naše slavná výprava - za sebe musím říct, že Ostrava se mi líbila. Ne že bych se tam chtěl stěhovat, ale viděl jsem i horší města - třeba Brno :-) Kam pojedeme příště ještě není jasné, ale za čtrnáct dní letíme do Londýna a to bude nářez :-) Peace out and keep it up !
Defectus

Vzhůru! ... Do Germánie!

Vzhůru! … Do Germánie!
Nuže, jak již zde bylo zmíněno, minulou neděli jsme se vypravili, děvenky moje starostlivé, na přátelskou misi do Germánie. Brzy ráno jsme si tedy sbalili uzlíček a vydali se na Masarykovo nádraží, odkud jsme po řádném zakoupení jízdenky vyjeli vlakem směrem na západ. Cesta z Prahy do Děčína, kde jsme následně přestupovali, probíhala poklidně, pouze jednou nás přišel vyrušit průvodčí, jemuž ale Ondra protestně řekl: „Dobrý večer!“, což toho dobrého muže tak zmátlo, že se vícekrát již neobjevil… Já jsem se sice snažila uvést věc na pravou míru, řka, že je ráno, načež ale Ondra okamžitě zareagoval nevyvratitelným konstatováním: „… ale jsou tu zatažený závěsy…“
Nic významnějšího již se cestou nepřihodilo, pouze v Ustí jsme se rozhodli, že se nad/Labem :)) , abychom k sousedům nevstupovali s prázdnými žaludky, a řádně tedy posilněni jsme po dvou menších přestupech dorazili do „Drrrrresdenu“.
Ve fotogalerii máme velmi sympatické obrázky, jež náš pohyb po Drážďanech mapují s téměř nulovou odchylkou, tudíž se jím nebudu příliš zabývat a zaměřím se pouze na pár zajímavostí. Tak například jsme zjistili, že drážďanské ulice jsou skleněné! Opravdu, ještě nikdy jsme neviděli ulice v centru města pokryté tolika různobarevnými střepy a kusy rozflákaných láhví. Zřejmě se jedná o jakousi zvláštní německou tradici, jejímž cílem je pokrýt během sobotní noci co největší plochu města střepy z lahví…
Dále jsme zjistili, že v neděli je naprosto všechno zavřené, tedy nejen obchody, ale i stánky s občerstvením a zmrzlinou (ne že bychom po ní v tom mrazu toužili…), což nám přišlo poněkud neekonomické… Ale co bychom jim do toho kecali, my máme svých problémů až nad hlavu… :)
Zajímavým objevem také bylo, že kovové pouliční kukaně s veřejným WC jsou nedobitně uzamčeny na zámek, od něhož mají patrně klíče jen vybraní jedinci (podle obrázku vozíčkáři). Po tomto zjištění jsme k Němcům pojali mírnou nedůvěru… říkali jsme si, zdali to není z jejich strany jakási podlá nechutná podpásová „studená válka“ proti vpádům cizých mocností – rozdat si klíče od záchodů jen mezi sebou a cizinci at se klidně po… potentují kde chtějí :)) (či spíše nechtějí…).
Naše podezření se naštěstí nepotvrdilo – zanedlouho se nám podařilo nalézt i „WC-iglů“ fungující na mince. (Jistý postarší Němec si sice nemohl pomoct, aby mi ho alespoň po nějaký čas neblokoval svojí přítomností, ale vida, že proti nám nemá šanci, brzy to vzdal a záchod uvolnil, neřád :)))
Ještě něco jsme objevili? Aha, ano, došli jsme k poznání, že Němci nesnášejí na ulicích automaty na cokoliv. Automaty na jízdenky mají umístěné přímo v dopravních prostředcích a bankomaty (jejichž nevysvětlitelná neexistujícnost nám z počátku vrtala hlavou – tou Ondrovou :)), mají v takových malých pouličních skleněných domečcích (což Ondrova hlava později prokoukla :)
Zvířátka mají v Německu stejně roztomilá, jako jsou ta naše. Ta mrtvá a poněkud zploštělá krysa na Prager Strasse se, pravda, příliš nehýbala, ale ta vrána v novější - obytné části města nám to svojí mrštností vynahradila.
Pečivo z obchůdku na nádraží, jemuž jsme neodolali a pár kousků zakoupili, nás rovněž oblažilo dle očekávání stejnou chutí, jako má pečivo české, tudíž šmakovalo :)
A to je z mých soukromých pozorování asi vše. Cesta domů probíhala taktéž poklidně, i když s poněkud více přestupy než tomu bylo na cestě tam, a není tedy nutné jí věnovat větší pozornost. Není již tedy o čem hrát a my můžeme jíti k šatně… (to by napsal Neruda). Já, na rozdíl od něj, nikam nepůjdu a pokusím se, ač v této oblasti značně tápu, přesunout toto své pojednání na net. Jestli se mi to podaří, doufám, že budu za tento svůj počin náležitě po zásluze potrestána… odměněna! :)

Drrrresden 6.11.2005

Přeji všem krásný den, a budete-li podnikat nějakou obdobnou výpravu jako my, pak šťastnou cestu, zdar a sílu! :)

Erika

Reise Reise ..... Radotín, Benešov, Konopiště, Jílové u Prahy ....

Takže tento víkend, jak již tu bylo někde zmíněno, se nesl ve znamení pochodů. Už jsem také psal o tom, jaký by měl být plán. Takže hned úvodem řeknu, že jsme opět velmi flexibilně zareagovali na nastalou situaci a plány trochu změnili...

V pátek jsme vstali celkem brzo a vydali se na plánovanou cestu. Na zastávce tramvaje jsme ovšem došli k závěru, že místo výletu na Konopiště je výhodnější (jak ekonomicky, tak podle počasí a všeobecně) jet někam jinam. A jako místo návštěvy jsme zvolili (no spíš já zvolil a Erika souhlasila) Radotín - město mého dětství.
Dopravili jsme se tam pomocí vlaku, z Hlavního nádraží - jsme prostě vlaky posedlí :-).

Po vystoupní z vlaku jsme se vydali na zběžnou prohlídku města. Přes náměstí a restauraci "U portlandu" (kde se konalo několik svateb naší rodiny) jsme se kolem kostela a gymnázia dostali k domu rodiny Šnáblových. Tam jsem strávil hodně času, hlavně pak na návštěvách, ale také jsem tam do pěti let žil.
Chtěli jsme se stavit za dědou, ale ten byl zrovna na cestách, takže jsme se pomalu vydali na sídliště. Tam vyrůstali mamka a tatka.
Odtud jsme pokračovali kolem bývalého domu Horkých a kolem kina (lístek tam stojí jen 60 Kč !) směr Višňovka k domu dědy Linka.

Radotin 28.10.2005

Cestou jsme minuli zvláštní dům, který jsem několikrát viděl ve snech, ale netušil jsem, odkud ho znám.
Višňovku jsme hezky minuli, ale vzhledem k tomu, že jsem tam dobrých 20 let nebyl, jsme se celkem trefili ... Domek je ve stadiu rekonstrukce - přední část je opravena a na baráku vládla tvůrčí atmosféra.
Erice pak už ze zvyku začala být zima, takže jsme utíkali zpět na vlak.

Večer po návratu domů jsme šli na film Doblba. Film rozhodně nenadchnul - viděl jsem již mnohem zdařilejší kousky, ale tak, zas úplně to nejhoší to nebylo ...
Na večeři jsme skočili do naší super restaurace - Hejtmanské bramobory byli vynikající, stejně jako pivo :-)

V sobotu jsem pak vyrazili na výlet na Konopiště a do Jílového. Všechno šlo až podezřele hladce. Hned na nádraží ve Vršovicích nás čekalo překvapení - chlap s tak dlouhým nosem, že i Pinokio by záviděl :-)
Po té, co jsme dorazili do Benešova, jsme šli směr Kanopiště. Cesta byla krásná - slunce svítilo a stromy hrály všemi barvami.

Na zámek jsme dorazili v době polední pauzy. Koupili jsme si vstupenky na 3. okruh - tedy soukromá rezidence rodiny Ferdinanda d'Este. Mezitím jsme poobědvali v parku.
Erika si na sluníčku chvilku zdřímla a mohli jsme jít na prohlídku.
Během více jak hodiny jsme viděli řadu zajímavostí ze soukromého života následníka trůnu.
Fotogalerii si můžete otevřít zde:

Konopiste a Jilove 29.10.2005

Hned jak prohlídka skončila jsme museli pelášit na vlak a jet směr Čerčany. Po přestupu na dvojpatrák do Jílového si Erika zase dala svých dvacet.
Jakmile jsme vystoupili z vlaku, vyrazili jsme po drobné korektuře směru do Jílového - stanice Jílové u Prahy je vlastně v městečku Kabáty.
Za půl hodinky jsme byli v Jílovém, přímo na náměstí (na zádech s Erikou, která odmítla vylézt poslední kopec ;-)). Tam jsme si dali chutnou večeři a přesunuli se zpět na nádraží - tentokrát po silnici a pěkně po tmě.

Hned jak jsme přišli na nádraží přijel vlak. Měl pět vagónů, ale jediné cestující - nás ! Cesta trvala skoro hodinu a mohla být i pěkná, kdyby se ve vlaku topilo ... Takže jsem dojeli celkem dobře vytuhlí - okamžitě jak jsme dojeli domů, jsme skočili do postele a spát (jen jsme se lehce podívali, jak dopadl Duel Vyvolených ...)
Defectus

S vraným koněm do Vraného

Tento víkend ukázal, jak je krásné si dělat plány, předsevzetí a podobně. Původní plán byl, že přijede návštěva a my si s ní hezky užijeme víkend. Návštěva padla a tak jsme si řekli, že si uděláme také hezký víkend - tím, že provedeme nějakou práci na zvelebení bytu, zajdeme si do kina a pak na večeři.
No co bych to dál napínal, nakonec z toho byl film, zvelebení a večeře - ovšem všechno trochu jinak, než bylo ujednáno a schváleno...

V sobotu ráno, po té, co jsme se dozvěděli, že návštěva padá, jsme vyrazili na nákup, a kromě jiného koupili špachtli, barvu a sádru, a že opravíme stěnu za ledničkou (která byla velmi nehezká, jelikož tam před tím byla polička) a oloupanou stěnu vedle okna v kuchyni. Vše se zdařilo, až na samotnou realizaci...
Trochu jsem odškrabal odlupující se nátěr okolo okna a došel k zjištění, že stěny se zde léta neškabaly. Byla to taková exkurze časem (bohužel verše jsem žádné nenašel)...
Výsledek byl ovšem špatný - po přetření se místa, která hraničila se seškrabanou plochou, oloupala, takže jsme si vlastně vůbec nepomohli - snažil jsem se to opravit v neděli ráno, ale také bez většího úspěchu, no ještě se na to dneska podívám...

V sobotu odpoledne jsme tedy trochu pracovali, trochu leželi a vlastně se nic moc nedělo. Za to v neděli se dělo.
Prvně jsem se snažil opravit zeď. Pak jsem se naštval, spravedlivě! a jal se na to vykašlat. Odpoledne jsme už oba byli vyřízení (Erika má zvláštní dar nespat v noci, ale spát průběžně během dne :-)) a těšili se, že po shlédnutí hororu Kruh (bludný ;-)) vyrazíme na večeři.

Pak ovšem Erika přišla s geniální myšlenkou - jen tak někam naslepo vyrazit vlakem, prvním co pojede, a tam si dát večeři. Dojeli jsme na Hlavní nádraží s tím, že z nabídky vlaků jsme si vybrali vlak do Dobříše a rozhodli se, že vystoupíme ve slavném městě Vrané nad Vltavou.

Po půlhodině jízdy motorákem (lokálkou) jsme vystoupili dvě stanice za Prahou. Restauraci jsme našli záhy, ale byla plně obsazena, zakouřena, ale v bývalé sokolovně. Po cestě z této restaurace jsme narazili na člověka, který vypadal, že by mohl jít z nějaké jiné hospody a ten nám poradil restauraci U kaštanu. Byla to klasická 5. cenová skupina, ale obsluha přiměřeně milá, přátelská, přiměřeně zakouřená, vcelku rychlá (jídlo donesl za 10 minut), a tak jsme si dali vynikající čočku s uzenou krkovicí a sledovali při tom zápas Sparta-Slavie.

Tak a jdu na schůzi, pak to dopíšu ...
A už jsem ze schůze zpátky (nic velkého se nekonalo)

Takže po pozření potravin a dopití piva jsme vyrazili za mírného mrholení zpátky na vlak. Na nádraží jsem ještě provedl bleskový výslech nádražáka, stran jízdenek MHD a dráhy. Nic moc jsem se nedozvěděl ... škoda.
Pak již přijel dvoupatrový vlak od Čerčan a tím jsme se velmi neklidně (radši nebudu rozepisovat :-)) dostali domů - přes nádraží Vršovice s jedním hodně milým houmlesákem.

Celkově to byla velmi zajímavá výprava, kterou si ještě zopakujeme a hlavně nasadíme více destinací (Jílové, Benešov).
No a obrazově je to celé k nahlédnutí zde:

S vranym konem do Vraneho 23.10.2005

Defectus

EJB 3.0

Dneska večer si stáhnu všechny potřebné věci (aplikační server, vývojové prostředí, atd. atd.) a zkusím si nějaký drobný projekt v EJB 3.0. Průběžně sem budu dávat informace, postřehy, screenshoty, kousky kódu apod. a nakonec i celý testovací projekt. Jako téma projektu jsem si zvolil jednoduché fórum. Zadání je prosté - vyvtořit jednoduché fórum se správou uživatelů, možností přispívat a příspěvky mazat (pouze administrátor). takže vzhůru do toho a půl je hotovo ! už se moc těším, až sem hodím první dojmy ...
btw: zajímavé na tomto bude především to, že se nebude jednat o použití JBOSS řešení, ale řešení Oracle, které by mělo být referenční a tudíž nejblíže ke standardu.
Defectus

Lucinka v Praze ... aneb, honba za razitky ...

Takže tento víkend byl po naší delší pauze, co se různých akcí týče, v důsledku zranění slečny EKG a taky trochu díky mé lenivosti a nepřízni počasí (buď bylo moc teplo, nebo byla moc zima, nebo svítilo sluníčko moc, nebo taky někdy málo), jiným nepříznivým vlivům a tak nějak obecně, hektický.

V pátek přijela Lucka (mladsi sestra slecny EKG) za účelem návštěvy několika různých akcí v Praze. Po zralé úvaze, a s ohledem na dostupnost jednotlivých atrakcích, bylo vybráno následující pořadí:

• Zoo
  
• Hvězdárna
  
• Planetárium
  
• Studio Via Lucis
  
• Vozovna Střešovice (alias muzem MHD)
  
  

V konečném důsledku bylo ovšem pořadí následující:
Sobota - Zoo, hvězdárna
Neděle - Via Lucis, planetárium, muzeum dětské kresby

Predně hned přeskočím pátek, jelikož kromě toho, že jsme se s Erikou málem nesešli na Florenci (a nakonec do sebe narazili :-)) se moc zajímavého nestalo.

V sobotu jsme hned kolem deváte vyrazili do Zoo. Okamžitě po příjezdu jsme se sháněli po razítcích (ty atrakce nebyly vybrány náhodou - byl v tom vyšší princip, který možná i odhalím, za odměnu). Razítka jsme nesehnali (teď již mohu prozradit, že razítka se vydávala na pokladně), a tak jsme vtrhli rovnou do Zoo. Já měl tu nevýhodu, že jsem tam byl před čtvrt rokem, tudíž mě to tolik nebralo. Ale objevili jsme tam koutek zvaný dětská zoo, což byla vlastně expozice domácích zvířat (kralici, ovce, ponici, kozy, slepice ...). Kozy byly tak ochočené, že se volně promenadovaly mezi návštěvníky a loudily od nich krmení (od někoho dokonce vyškemraly hranolky, což mi přišlo fakt úchylné). Procházka byla jinak poutavá, dokonce jsme se svezli na lanovce - což jsem si neužil, protože jsem neprozřetelně nedal batoh do lanovkové polohy a pořádně se nezajistil - příště napravím !

Zoo s Lucinkou 8.10.2005

Po vyčerpávající anabázi Zoo jsme vyrazili na Petřín do hvězdárny. Tam jsme bohužel dorazili zrovna v tom jediném hluchém místě, takže jsme měli dva problémy :
1) Co s volným časem
2) Co s tím, že je Erice zima
První problém jsme vyřešili jednoduše tak, že jsme se několikrát projeli lanovkou (musel jsem konstatovat, že jsem ten den jel lanovnkou víckrát, než za svůj dosavadní život).
Druhý problém jsme částečně odstranili až později a to tak, že jsem Erice půjčil svojí bundu a nedaleko severního polu tak zůstal jen v podvlíkačkách :-) Hvězdárna by si zasloužila trochu osobnější přístup a hlavně víc času a energie. Ale pár (tedy dvě) hvězdy jsme viděli a kromě toho jsme stihli bleskově skouknout měsíc i s drobným výkladem.
Pak již hajdy domů.

V neděli jsme vstali také tak nějak a okamžitě upalovali do Via Lucis. Je to animační studio na Janáčkově nábřaží, takže jsme cestu na místo a zpět využili i k pořízení několika pamětních fotografií (co nevidět je sem nahraju). Opět byl ve studiu nával a jelikož studio byl vlastně upravený byt, moc jsme z toho neměli - i když... Rozhodně ale bylo co vidět a možná kdyby nás tam bylo méně a pracovníci nám mohli osobně ukázat jak se taková animace vyrábí, bylo by to určitě hodně zajímavé !
Pak jsme vyrazili na lov razítek do Planetária v pražské Stromovce, ale opět jsme to podcenili časově, takže z toho nakonec byl opravdu jen hon za razítkem, protože první program se konal v 15:00, což už jsme si nemohli dovolit s ohledem na odjezd Lucinky domů.
Tak jsme rychle zaimprovizovali a vydali se do Muzea dětské knihy. Tam se kromě jiného odehrávala výstava Rychlých šípů, takže máme pár fotek a hezký zážitek.

Lucinka v Praze 9.10.2005

Pak jsem vyrazili domů s tím, že musíme vymyslet, kde koupit jízdenky pro Lucinku na cestu domů. Takže jsem se rozdělili a zatímco Erika s Lucinkou se šli domů sbalit, já šel shánět jízdenky. Vše se ale v dobré zvrátilo a všechno bylo, naštěstí!

Takže co říci závěrem. Bylo to vyčerpávající, ale stálo to za to ! Až projdu pořádnou rekonvalescencí, tak se určitě vydáme na další podobnou akci :-)

Jo a k těm razitkům, moc o nich nevím, ale bylo to nějak tak, že když nasbíráme potřebný počet razítek (tedy navštívíme sadu míst), budou z toho nějaké výhody, no nevím, prostě dětská akce k výročí Večerníčka ... Ale zase nás dostala tam, kam bychom sami nešli a byla by to škoda tam nebýt ...
Tož peace out !
Defectus

No tak jsem se spletl ...

Ale abych jim nekřivdil - ono být s někým přes měsíc zavřený na malém prostoru, bez možnosti se někomu vyhnout, najít si soukromí, to je o nervy.
Asi nejhlavnějším tématem psolední doby byla sázka, hádka a následný trest v balónkové válce. Už jsem se k tomu vyjadřoval jinde a podel mého názoru je spravedlnost na takových 90% na straně Vladka a Michala. Když si člověk znovu pustí, co říkala Wendy, co říkal Michal, o čem byla sázka atd. tak musím dát za pravdu Michalovi. Ovšem vzhledem k tomu, že cítím jisté antipatie k Wendy a v současné době i k Regině, tak můj názor může být zkreslený ...
Když to vezmu dál, tak hlavní nosné téma se je holení - holí se kdokoliv, kdekoliv, s kýmkoliv, pro cokoliv. Dále je celkem hezké sledovat románek na pokračování (Saša + Monika + Ros»a) - btw: souložit v místnosti s Emilem a Jindrou, to už je výraz opravdového zoufalství (ostaně v BB by nám o tom mohli pokecat :-)). A nakonec Wendy a její "dieta" - musím říct, že takovou dietu jsem ještě neviděl - ani bodová dieta na to nemá. Docela by mě zajímalo (a také doufám, že na to dojde řeč) co nám k tomu Wendy řekne. Ale abych jí nekřivdil - opravdu, majonézu jsem ji neviděl jíst :-).
Saša do Duelu není žádné překvapení - osobně jsem si myslel (a také o tom psal v tomto článku), že to bude Regina, nebo Saša - na Michala jsem zapomněl. Koho si s sebou vezme je ve hvězdách, ale tváří se tak, že bude bojovat (od začátku tvrdí, že je to soutěž a že bude hrát), očekávám tedy někoho jako Michal, nebo Regina - pokud bude fest hráč, mohl by zvolit i Wendy ... nechám se překvapit, zítra se to dozvím ... A jsem také rád, že se konečně vracíme do zaběhnutých kolejí - bylo na čase !
Defectus

Kdo to říkal ?

Je to zvláštní, ale asi si náš národ bude muset zvyknout na reality show. Zatím jsme se chovali jsko Mirkové Dušínové a poctivě vyhazovali kohokoliv, kdo odporoval našemu pohledu na dobro a zlo (nebo jinak, kdo pro nás ono zlo reprezentoval). Bohužel nám asi uniklo ono již pověstné hollywoodské - kvalita je filmu je rovna kvalitě hlavní záporné role. Pokud nikoho takového nemáme, pak musíme jen smutně konstatovat, že kvalita naší reality show upadá. Zatímco nudných patronů máme dost, nemáme prakticky nikoho, kdo by zaujal. Vladko bez Petra, nebo Hanze je spokojený, Regina také nemá své výlevy, ti, kdo by eventuelně dělali problémy, si dávají pozor (strategicky mlčí) a tak až na pár chvil, je to selanka k pohledání.
A přesně v tomto okamžiku by měl zakročit štáb. Pokud si Vyvolení své problémy vyřešili, je potřeba jim připravit komplikace jiné a větší. Deptat je a dostávat pod tlak. Ti kdo se přetvařují se musí odhalit a vůbec všichni ukázat své charaktery!
Bohužel - místo toho přišel velmi nevhod dlouho avizovaný, charitativní týden. Věc velmi prospěšná, bohužel, zcela špatně načasovaná. V zásadě mají Vyvolení smůlu. V okamžiku, kdy je Velký Bratr na zemi a stačí mu dát ránu z milosti, žádají si Vyvolení time-out ! Buď si tak moc věří a chtějí VB knock-outovat jednou "čistou" ranou, nebo si chtějí přidělávat problémy ... Jak jinak si lze vysvětlit situaci, kdy odejde poslední zjevný záporňák a přijde týden milých úsměvů ?!
Osobně doufám, že hned po skončení dnešního koncertu se vrátí dramaturg a celý štáb a vyvinou na naše oblíbence takový tlak, že slovo fičák bude jen zlomkem svého významu ! Po tomto oddechu je potřeba znovu přiložit pod kotel a ukázat lidem, že reality show není žádná procházka růžovým sadem ... Jsem opravdu zvědavý !
Defectus

A opět netuším, co bude dál

Když se zamyslím nad současnou situací ve vile, tak musím dojít k závěru, že je vlastně hodně dobře, že po tomto Duelu je týden oddech. Rozhodně to bude čas, kdy se budou moci projevit nový obyvatelé vily. Přeci jen oni jsou stále dost nejasní. Zatímco Martin se prezentruje jako rozumný a v rámci možnosti upřímný člověk, Jindra je přesně to, co se od člověka jeho druhu dá čekat. Je to ve své podstatě egoista a dává to celkem nepokrytě najevo. Také je jasné, že oba příchozí už si rozdělili tábory. On se vůbec poměr sil ve vile celkem stabilizoval. A kupodivu, snad jediný "nezařazený" je Emil. Což se mu ovšem může v budoucnosti hodně vymstít - přeci jen nejsme v žádném filmu a předpokládat, že se Emil, tajemný ochránce práva - samotář (a také příležitostný sexuolog a praktický lékař v jedné osobě) svépomocí prokope až do finále, to asi ne. Stejně tak je jasně vidět, jak se Kačka pomulu, ale jistě odkopává a ukazuje svoji pravou tvář. Z hodné nevinné holčičky, které nikdo nevěřil jedno políbení (natož pak deklarované dva partnery) se přeci jen stává individualita. A nenápadně se přesouvá do tábora Ros»a, Saša, Monika, Wendy.
Včerejší Duel, to byla celkem fraška, ale v zásadě, jakkoliv si to Vladko zpočátku neuvědomoval, hodně pomohla Vladkovi. Nemohl upadnout do polohy mrtvého brouka (Johna Lennona :-)) a vybičovalo ho to k nějaké akci a hlavně, dalo mu to sílu. Přesně podle hesla - co tě nezabije, to Tě posílí.
Jak jsem psal v úvodu, opravdu netuším, co bude dál, kdo bude další. Podle mě se vyostří spory mezi oběma skupinama a je dost jasné, že obě skupiny si vyberou na každé straně jednoho, koho budou kout. Očekávám tedy dva kandydáty - Saša a Regina - ale rozhodně je Zúčtování diost daleko na to, abych mohl spekulovat a dělat fundované závěry. Opravdu, nechám se překvapit !
Defectus

DJ Psycho-PATT

Takže úvodem poznámka ke sledování Vyvolených - ano, v životě jsou lepší věci, ale proč se nedívat na tenhle pořad ? Nikomu tím neškodíme a líbí se nám to. Kromě toho, zatím nás neobírá o čas pro sebe, tak není co řešit. Naopak, tyto moralistické řeči situaci jen zhoršují.
No a hurá na pár postřehů za poslední dobu:Prvně Věra Patt - té už se říká psychopatt. U ní si člověk není jistý ničím. U JáPetraZvěřiny jsem v podstatě chtěl, aby zůstal. Jakkoliv se choval divně, nebojkotoval dění ve vile a působil jako protiváhy klaďasům. Věra je něco jiného - je to destruktivní prvek. Co se jí týče, měla by opravdu vypadnout. Z její strany už nám asi nic zábavného nehrozí, takže šup s ní ven.Nově příchozí (Honza a Jindra), to je velmi rozdílná směsice a opět to ukazuje, jak můžou být medailonky matoucí. Martin se tvářil jako kalič, bavič a pohodář, ale zatím se moc nepředvedl a ani se netváří, že by se nějak předvádět chtěl. Jindra je jiné kafe. Dredař, v pohodě, vtípky nedělá, ale je rozhodně svůj. Určitě se od něj dá hodně očekávat !A ještě telegraficky k zúčtování: Vladko to řekl za mě - je to banda připosranců. Dát laciný palec Věře je tak nedospělé, alibistické a bůhvíco ještě. V zásadě to hodně vypovídá o charakteru čtyřky Ros»a, Wendy, Katka a Monika. Určitě by se jim to mělo vrátit ! Bohužel asi až za hodně pozdě - příští týden se nevyřazuje :-(
A závěrem moje překvapení ve vile - Katka - její mokré tryčko, to byl nářez. Byl z toho vidět amaterismus (pohyby byly hodně nedotažené), ale tohle bych do té holky neřekl. O to víc mě mrzí, jak se zachovala v Zúčtování. Ta holka rozhodně není taková naivka, jak se tváří !!!Čtvrtek je v podstatě jasný (Regina to má na háku), takže i sobota je jasná - tak snad štáb přitvrdí s úkoly ...
Defectus

Dilema !

Takže o Duelu už je rozhodnuto. Ale oo dilema ! V zásadě mám jasno, pokud se Emil nějek nezlepší, má můj hlas JáPetrZvěřina - ale pošlu ho až těsně před koncem hlasování - nechám si hodně času na pozorování obou protagonistů, protože zatím úplně 100% nevím, kdo bude lepší bavíč. Slovem bavič ovšem nemínín nějaké laciné vtípky, ale někoho, kdo má potenciál strhnout k sobě lidi, rozdělit je, pobavit je a pobavit tím hlavně diváka. A v současné době je to Vladko a Petr. Ovšem pokud se dá Petr na trnitou cestu pokání, s mým hlasem počítat nemůže. Hodný Petr by byla asi nejhorší varianta.
Musím se ovšem upřímně přiznat, že jsem netušil, jak těžké je rozhodnout se v tom systému hlasování. Mám poslat kladný hlas Emilovi, když je to v zásadě nudný neurotik, který má problémy sám se sebou, ale v jádru je to hodný člověk, nebo poslat Petrovi, což je herec, ale stále silná osobnost, která mě pobaví svými srdceryvnými výroky ? V tomto systému musím volit Petra. Kdyby otázka stále tak, koho nechcete - musel bych volit Petra - přeci jen je to hajzlík a Emilovi bych vyhazov neposlal ...
Takže, zítra večer u bedny - zrovna zítra je možné, že se pěkně opotíme :-)
Defectus

JáPetr ven ?!

Tedy, včerejší vyřazování byl ale nervák. Prvně mě naprosto dostala hádka Reginy, Rosti, Petra a Emila. Vůbec jsem netušil, komu fandit. Snad jen Emil se tvářil mně přijatelně. Na Regině mě stále víc vadí její naprosto asociální jednání - sama se rozhodne, co je správné a bez jakékoliv snahy o diskuzi toto správno prosazuje. Emilovi už z toho všeho hrabe, ale tak moc touží vyhrát, že se stále drží. Ovšem jak moc mu to budou tolerovat obyvatelé vily a jak moc ho podpoří diváci, to je otázka. Rozhodně se snaží chovat slušně, což lidem imponuje. Zúčtování už byla jiná a já trnul, kdo tedy vypadne - před poslední volbou tři lidi se stejným početem hlasů. Bohužel mi v tom zmatku uniklo, že poslední hlasující je Emil a tak jsem měl o něj strach. Osobně ale doufám, že Petr si s sebou vezmu do Duelu nějakého šediváka - Wendy, Ros»u nebo tak někoho a vrátí se - to by byl rachot ! A kdyby k němu ještě dorazila jeho přítelka, to už by byl rachot na n-tou ! Prostě stále to graduje a čím dál tím víc to baví ... už se těším na zítřek ...
A na závěr - mojí hitparádu kyseláků vede Wendy s Věrou a bohužel - Emilem
Defectus

Už dlouho jsem napsal o Vyvolených !

Tak jsem si vzpomněl, že už jsem dlouho nepsal o Vyvolencích. Takže nějaké moje postřehy o Vyvolených.Prvně - konečně se dostávám do stavu, kdy začínám chápat mentalitu většiny soutěžících a tím pádem se v nich víc orientuju a můžu si je víc "vychutnat". Ovšem v zásadě se můj názor na ně nezměnil, spíš se víc radikalizoval - koho jsem měl rád, toho mám rád nadále a ještě víc (Vladko, Regina - kupodivu i Michal) a koho jsem rád neměl, toho nemám rád ještě víc (Petr a přidala se Wendy, Věra a Ros»a). Prostě řady šediváků řídnou a vlastně v nich zůstala jen Katka.Samozřejmě mě zajímá co bude dál. V současném stavu dění jde vlastně o tři fáze, v tomto týdnu doplněné o další. Prvním trojúhelníkem je trojice Zúčtování, Výzva, Duel a posledním spestřením pak dodatečná nominace jednoho soutěžícího.

• Zúčtování - to bude hodně zajímavé - jednoznačný kandidát neexistuje a obyvatelům vily do hlavy není vidět. Spíš bych to viděl tak, že mají jen pár variant. Buď se pokusí zvolit znovu Reginu a budou čelit té nejistotě, koho si vybere ve Výzvě. Zkusí zvolit Petra a modlit se, aby byl opravdu tak neoblíbený, jak se domnívají. Zkusí zvolit někoho, kdo jasně deklaruje, s kým půjde do duelu (tedy Michala). Nejtěžší to bude mít Katka - stále si hraje na nevinnou, ale teď bude muset promluvit !
• Výzva - mohla by být zajímavá - pokud se vybere někdo, kdo jasně nedeklaruje, koho zvolí - pak totiž dojde k tomu, že dva dny bude udržovat ostatní pod psychickým tlakem. Vladkovi by to bylo jedno (jedno - jemu není nic jedno), ale třeba takový Emil by byl z toho hodně vzatý.
• Duel - Opět bude záležet na tom, kdo proti sobě půjde. Pro pořad by ovšem bylo dobré, aby šli do souboje slabší - nejlépe někdo jako Wendy, Věra, proti Michalovi, Monice a spol. Silní by nás dál bavili a přitom by Duel byl o něčem - těsný výsledek zaručen.
• Volba - na tu se moc těším. Mám k tomu dva důvody.
• prvně by mě zajímalo, jak kdo ponese to, že do vily přijde někdo po třech týdnech. Lidé už si na sebe zvykli a teď tohle. Kromě toho někoho by mohlo mrzet, že se snažil, tři týdny tajtrdlíkoval a někdo si sem jen tak dorazí.
• také by mě zajímalo, na jakém základě se budou vyvolení rozhodovat. Vyberou si někoho slabého (alespoň visualně), vyberou třeba Petrovu Kačenku, nebo zkusí vybrat někoho příjemného, kdo by uklidnil emitivně vypjatou atmosféru ve vile ?

Jak je vidět, v tomto týdnu se máme na co těšit. Nervy soutěžících jsou na pochodu, Honza je na odchodu, Petrův spolek zelených je v trapu, další soutěžící za dveřmi a nikdo netuší, kdo je další na řadě - bude to radost sledovat ! tak snad si to ve zdraví užiju !Defectus

Divoká jízda na Divokou Šárku

Jak jsem slíbil, tady je něco o výletu na Divokou Šárku.
Prvně snad několik situačních poznámek.

• Nejsme spořádaní cestující
• Cestovali jsme tramvají (šalinou pro Brňáky)
• Cesta byla dlouhá (hodinu)
• Cesta vede skrz celou Prahu
• Já mám lítačku (tramvajenku, prostě měsíční jízdenku) ... neoznačenou
• Slečna EKG nemá žádnou jízdenku
• V tramvajích se občas vyskytne revizor

A to se právě stalo v sobotu. Ujeli jsme sotva tři zasávky a co nevidět, napříč prázdnou tramvají se k nám žene podezřelý člověk. A opravdu, byl to revizor. Naštěstí velmi hodný ! U mě mu vůbec nevadilo, že jsem neměl označenou lítačku a u slečny EKG celkem s přehledem vyřešil situaci, že vlastně nemá nic - prostě nás vysadil na stanici metra a slušně se s námi rozloučil. A tím vlastně skončilo dobrodružství s revizorem - i když zpáteční cestu jsme jeli opět tramvají - pro změnu bez revizorů.

Divoká šárka je velmi milé prostředí. Hned po vstupu jsme pořídili fotku slečny EKG na ceduli vítající nás v parku a pak šup dovnitř.
Koupaliště Džbán je velké, zachovalé (za 40. let minulého století) a kupodivu se tam pár lidí oddávalo vodním radovánkám. Původně jsme jej chtěli obejít, ale nakonec jsme si to rozmysleli a šli radši rovnou nahoru. Po několika fotkách před náročným výstupem jsme se vydali vzhůru. Kopec sice vypadá, že bude velký, ale zdání klame. Ostatně o tom by mohli poreferovat ovce a kozy (zvířata), která tuto trasu velmi často absolovují - jsou přiložené na přiložených snímcích =) Pak jsme se prošli přímo šáreckým údolím - došli jsme až ke koupališti (ne Džbán) a pak zpět. Před zpátečním výstupem z údolí jsme se posílili a pak obrnili na cestu tramvají.

Divoka Sarka

A co říci závěrem ? Kolik třešní, tolik višní, a doufám, že se podobné akce budou opakovat častěji - bez revizorů, samozřejmě !

Brno - Špilberk

Do Brna jsme se vypravili navštívit Jarku a Dalibora a strávili s nimi dva skvělé, vysoce akční dny. Prohlédli jsme si Špilberk, včetně středověké podzemní věznice s kasematy, obhlédli jsme si město a pozdravili světoznámého brněnského draha, skvěle se najedli v těch zaručeně nejlepších brněnských restauracích, zařádili si na lanovce...... no a večer, znavení, ale spokojení, po tom celodenním rajzování, jsme si zaslouženě poseděli v hospůdce u koupaliště, kde pivo a svařáky tekly proudem... (podle toho to pak také vypadalo... =)

Brno

xxx Erika xxx

Přeci jen se k tomu vyjádřím

Na úvod je asi potřeba říct, že Vyvolené jsem si vyvolil hned jak je začali vysílat. Koncept byl dobrý a po pár prvních volbách jsem se těšil, jak to tahle partička rozjede ve vile.
Takže moje první dojmy(míněno po vstupu do vily), ze soutěžících byly následující:

• Rosťa - pohodář, nebude vyčnívat a možná si bude chtít najít holku
• Kačka - klidná holka, benjamínek celé soutěže
• Petr - hezounek, frajírek - určitě po něm půjdou holky
• Honza - hodně originální postava, určitě bude působit rozruch a bude s ním legrace
• Vladko - u toho jsem moc netušil, ale na první pohled byl sympa»ák a slušňák
• Regina - místní dračice. Jestli nám někdo předvede erotiku, tak to bude ona.
• Monika - nemastná, neslaná. Blondýna, co neví, co chce ...
• Michal - u něj člověk nikdy neví. Vadilo mi jeho pomrkávání a nevěřil jsem mu jeho "upřímnost"
• Wendy - v medailonku působila velmi dobře, ale v reálu bylo hodně zakřiknutá. Fakt jsem netušil, co bude zač (ale měl jsem podezření)
• Emil - prostý člověk. Upřímný, zemitý, rovný - těšil jsme se na jeho bezprostřednost
• Hanka - další dračice. Bohužel z ní bylo cítit, že už ví, do čeho jde a že to nebude žádná naivka
• Věra - opět moc vydařený medailonek. Z ní bylo nejvíc cítit, že jde do boje. ®e si nechce moc užívat a tuší, že to pozlátko užívání si je jen dočasný, že to bude boj !
• Saša - velmi rozumný člověk. Nic nenechá náhodě. Chce se bavit, ale chce i vyhrát. Naprosto přesně ví, do čeho jde.

Takže tohle byla ta partička. Postupem času jsem je začal poznávat víc, stejně jako oni se začali poznávat navzájem. A postupně se rozdělili do několika skupin:

• Správňáci, upřímňáci - Vladko, Regina - i když Regina s otazníkem
• Hajzlíci, vyčůránci - Petr, Honza, Věra, Saša, Monika, Rosta, Emil
• Šedá skupina - Michal, Wendy
• Nezařaditelní, zcele bez barvy, že ani šedý se nedá říct - Kačka, Hanka

ke každému by se dalo napsat víc a hlavně se trochu rozepsat o celkové a současné situaci, ale to až později - o víkednu času dost ! :-)
Defectus

Zážitky z účasti na natáčení VyVyolených - první duel

Nejdříve, jak to všechno začalo. Vlastně hrozně jednoduše. Na internetu se objevila výzva, že je možno se dostat na natáčení. Původně jsem jí nevěnoval pozornost, ale Erika mě ponoukala, abych na to zareagoval, že bude legrace. Opravdu, na daném čísle se ozvala jakási ženská, že prý máme přijít v sobotu v 18:30 na danou adresu (Pod harfou 777). Jelikož jsme nechtěli nechat nic náhodě, vyrazili jsme už kolem půl šesté - jistota je jistota. Ačkoliv Prahu znám, nebyl jsem si adresou jistý. Pravda, je to jen 10 minut od nás, ale dá se tam vůbec postavit vila ? Kdysi jsem tam poblíž jezdil do práce a pokud si pamatuju, byly tam jen staré tovární haly. Ale přeci jen, dorazili jsme na udanou adresu a opravdu. Všude jen staré tovární haly. Šli jsme tedy ulici dál a na konci jsme zahládli improvizované parkoviště a stojící kamión. To uznáš míjel džíp s maďarskou poznávací značkou - jasný to symbol, že to tu asi je. Přeci jen, kolik luxusních maďarských aut se prohání po nejzapadlejší pražské periferii ? Když jsme došli k vratům parkoviště, překvapil mě nápis "soukromý pozemek, vstup zakázán" - ovšem nikdo tam nehlídal. Hlídač byl až na konci parkoviště, ale než jsme k němu došli, viděli jsme, že v kamionu je televizní velín Vyvolených - tzn. Byli jsme tu správně ! Hlídač tam nebyl sám, byli tam dva hlídači. Jeden úplně blbý a nemluvný a druhý stejně blbý, ale komunikativní. Ten nám prozradil, že dovnitř se za žádných okolností nedostaneme. Nakonec po pěti minutách přesvědčování, že fakt jdeme objednaní atd. atd. k nám zavolal člověka z jakési agentury, který byl sice překvapen, co tu děláme, ale pustil nás dovnitř.



Hned nás nahnal k hloučku jiných lidí, kteří se tísnili u zábradlí v té části mezi studiem vilou (jak po ní procházejí soutěžící a Vlasta Korec je zpovídá). Nejdřív se nic nedělo, ale za chvilku jsme si všiml, že na obrazovkách v okolí je vidět přenos ze studia, kde všechno vypadalo jako při duelu, jen Regina a Hanka (které tam všude byly psané Regina, Hanka) byly jakési mladé holky. Pak mi teprve došlo, že se jednalo o generálku. Mimochodem, v generálce Regina prohrála zhroba o 3000 hlasů - obě měli mezi 30000-40000 hlasy (v přímém přenosu vyhrála Regina s 250000 hlasy skoro o 100000 hlasů) inu - generálka … Po chvilce jsme byli vyzváni, že máme začít křepčit, že se blíží "Hanka" (která vyhrála). Opravdu, za chvilku tu byla, poskytla rozhovor, došla ke dveřím vily (takovéto rádoby trezorové) a pak se vrátila. Po chvilce jsme jásali podruhé, to přišla "Regina". Nasedla do auta a ujela asi 3 metry - ovšem na obrazovkách se objevila kolona odjíždějících aut - prostě televizní iluze. Asi se ne všechno povedlo, jelikož se to opakovalo s tím, že "Regina" vzteky prohodila tašku s dary (při generálce polštářem) celým autem tak, že vypadla druhou stranou na zem. Pak nám bylo sděleno, že tím to končí a můžeme se vrátit kamsi dozadu. Ujal se nás ten samý člověk, co si nás vyzvedl. Od něj se během cesty kolem vily vyzvěděl, že na tuhle show si najala Prima jejich firmu na kompars a ještě si sama sehnala asi 30 lidí a pokud prý budeme chtít přijít na další natáčení, tak už jen skrz ně - smlouvu nám dodají obratem. To jsme již obešli areál a dorazili do haly - netuším, co tam bylo dřív, ale hala byla v dost hrozném stavu. Tak bylo pár stolů a lavic, na kterých se tísnilo množství lidí, kteří hráli karty, jedli, nebo spali. Po chvilce dorazila mladá, velmi arogantní slečna, co nám vysvětlila, jak se věci mají. Oznámila mimo jiné, že můžeme na záchod, ale jinam ne. Pokud budeme chtít do bufetu, tak exkurze bude za 15 minut. Opravdu, větší skupina lidí se vydala za vedoucím výpravy a ten nás dovedl do kantýny. Ceny nebyly moc lidové, ale co se dá dělat. V 18:30 jsme měli vyrazit zpět a tak jsem čas před bufetem využil k pořízení několika fotek. Pak následovala cesta zpět. Když jsme byli znovu v hale, bylo oznámeno, že v 19:15 bude sraz před studiem - tam jsem pořídil poslední pirátskou fotku - pohled do prázdného studia. V 19:15 jsme jakožto kompars od Primy mohli zasednout - první příznivci Reginy (tzn. všichni, doslova) a pak příznivci Hanky (nikdo, doslova). Následně nastoupil placený kompars, který vyfasoval místa na straně Hanky a po té byl vybrán "skalní fanda Hanky", který měl odpovědět na dotaz Pergnerové, co se jí líbí na Hance. Pak už jsme jen dostali školení, jak se máme chovat, kdy skandovat, kdy ne, kdo řídí skandování, jak se ukončuje, jak se máme tvářit, že máme vypnout telefony, nemáme pít, jíst a to bylo snad všechno - jo, ještě jsme vyfasovali bubínky, píš»alky a tak podobně. A pak to přišlo. Bubeník (ten řídil tleskání) začal mlátit do bubnu a za mohutného "spontánního" potlesku přišla Tereza. Moc dlouho nepobyla - prakticky hned následovaly reklamy a pak sestřih předchozího dne. polovina lidí si dala šlofíka, já jsem to celé sledoval na monitoru - bohužel akustika byla zoufalá, takže jsem toho moc nepochytil. Pak to ovšem přišlo, po chvilce zdržování došlo k tomu, že se dostavila Regina. Tedy, bylo to Entrée !!! Všem mávala, dělala si ze všeho legraci, prostě psina. Pak se měla dostavit Hanka. Během doby, co Tereze mluvila s Hankou si z ní Regina dělala legraci. Nejrůznějšími posunky naznačovala, co si o Hance myslí (nic pozitivního :-)) a to tak dobře, až se pár lidí neudrželo a vypuklo v smích - ten lehce zmátl Hanku, která byla ve vila a netušila, proč se lidé ve studiu smějí. To si již Regina dávala pozor a moc nás nerozrušovala, spíš se tak gestikulací dorozumívala s kamarádem v publiku. A to již do studia vešla Hanka. Nebyla rozhodně tak veselá a hlavně, všechno co dělala působilo uměle. Po chvilce byly oznámeny výsledky a Regina šla zpět. Jásot byl ohromný, zvláště pak v řadách neplaceného komparsu :-) Regina se vrátila zpět a Vlasta Korec neopomněl připomenout, že Reginu doprovází zpět dav lidí, hlava na hlavě (no, popravdě to bylo asi 20 lidí z placeného komparsu ...). Hanka se s námi také rozloučila a odjela v"koloně" aut (prostě ujela těch pár metrů a pak šla zpátky pro věci, vyřídit formality ...) To už se s námi rozloučila i Tereza a mi mohli domů. Šlo se značně neorganizovaně a mnozí lidé se neráčili ani vrátit bubínky ... Co závěrem - je to velmi zajímavé, vidět věci z druhé strany, ale rozhodně mi to nevzalo náladu na sledování soutěže ! Chtěli jsme jít i příště, ale asi se na to vykašleme - přeci jen, doma je doma :-)Defectus

Můj současný pohled na soutěžící

Takže iniciální názor a současné rozložení je jasné, tudíz jak to vidím v současné době. Vezmu to opět podle jmen, je to nejjistější -

• Rosťa - kromě své slavné hlášky při příchodu do vily se projevil pouze tak, že balí/nebalí Moniku, spolčil se silnými (Petr) a drží se zuby nehty. Jinak na něm není nic zvláštního - prostě nuda nuda, šeď šeď
• Kačka - pro mě zklamání. Stále si hraje na benjamínka a naivku, ale ta hra už mě nebaví. 14 dní je ve stejné póza (to je asi její tradiční stav), což už začíná fest nudit. Škoda že se nedala víc dohromady s Vladkem - mohla z nich být prima dvojka.
• Petr - s přehledem vyhrál soutěž o největšího podvraťáka. Bohužel u něj člověk neví, o co mu vlastně jde a tak je zábava ho pozorovat. Z vnějšího pohledu by si zasloužil vypadnout, ale koho bychom pomlouvali ? Je to křívák, ale baví mě !
• Honza - ze smíška se vyklubal neurotik. Stále je sním legrace, ale je vidět, že jako jediný prostě "potřebuje" vyhrát. Tomu podřídil všechno a je ochoten udělat cokoliv. Čím víc bude přituhovat, tím to s ním bude horší.
• Vladko - v současné době morální kádr. Určitě není dokonalý, hodně si věci bere, ale když je v klidu, je s ním legrace a nikoho nepodráží. Bohužel právě jeho charakternost ho může potopit v očích ostatních soutěžících a on se nakonec může zlomit ztratit sympatie diváků. Moc by mu pomohlo, kdyby se dal do kupy s Reginou a Katkou.
• Regina - rozhodně silná osobnost, ale svým způsobem blázen. Na jednu stranu je schopná mluvit velmi rozumě, na druhou provádět neskutečné hlouposti. Proč chtěla vyřadit Vladka jsem nepochopil. Stejně jsem nepochopil, proč se dala do kupy s Honzou. Určitě by neměla být vyhozena v prvním kole, ale finále si nezaslouží. I když, kdo ví, třeba jí časem dojde, že všichni nemusí skákat jak ona píská. Pořád si myslím, že by si víc měla vážit Vladka - spolu to můžou dotáhnout hodně daleko !
• Monika - nezvládá soutěž. To co předvádí je z její strany křeč. Ví, že nemůže vyhrát, ale snaží se, i když neví jak. S Rosťou mohli utvořit hezký pár a oživit soutěž, místo toho jí cvakají zuby a není ničeho schopná. Prostě nuda.
• Michal - snaží se být spravedlivý, ale moc mu to nejde. Ovědomuje si situaci, ví o osazenstvu hodně, ale v kritické situaci mlčí. Prostředí vily ho hodně umlčelo, ale má potenciál se projevit a s ubývajícím počtem soutěžících. Určitě černý kůň.
• Wendy - je to holka nahoru dolu. Neumí se vyrovnat s prostředím. Byla by veselá, ale atmosféra a tlak ji zcela přemohly. Paradoxně ji hodně pomohlo, že byla slyšet ze zpovědnice. Regina by si ji asi vybrala, ale po tomto extempore se dostala na stranu ukřivděných.
• Emil - sobec, co hraje jen na sebe. Je to komik, ale tak moc se upnul na výhru, že udělá cokoliv. Jeho taktika je celkem prostá - projevovat se pouze pozitivně, nebo být v právu. Když je možnost blbnout, jde první, ale nevypadá to upřímně. Mnohem větší zábava by s ním byla, kdyby nešlo o peníze.
• Hanka - ta holka není žádná naivka, ví o čem život je (prostě servírka), ale neumí pobavit. Je v zásadě nudná a člověk o ní nic neví. Patrně má taktiku totálního nevyčnívání, ale když se projeví, je to zlé.
• Věra - na to kolik jí je, se chová děsně. Také jde jen po penězích, ale narozdíl od jiných, jde po nich přes mrtvoly. Pomlouvá, je falešná. Její divadlo při zúčtování bylo famózní. Sice se těšila na Reginu, ale hned jak přišla se dala do spolku s Petrem.
• Saša - je s ním legrace, ale opět - je to sobec. Také hraje jen na sebe, ale není to zoufale sešněrované, jako Emil, což je dáno jen prostinkostí Emila - jinak by se Saša v ničem od Emila nelišil. Ovšem možná nás překvapí - s Michalem na to mají !

Takže tohle je můj současný názor na soutěžící. Co nevidět se pověnuju celkovému stavu - kdo s kým, za kolik a tak. Hlavně se těším na duel, tak snad stihnu do té doby něco napsat, aby to bylo aktuální ...
Defectus

Národní muzeum technické - Praha

......... byly tam lokomotivy, byla tam letadla, byla tam auta, byly tam bycikly a byli jsme tam my dva.......... =)

NMT

xxx Erika xxx

Proč si nainstalovat Ubuntu

K Linux jsem se dostal celkem omylem v roce 1995. Tehdy jsem hodně experimentoval s operačníma systémama (vyzkoušel jsem snad všechno - Windows 3.1, Windows 95, Windows NT 3.5, OS/2 Warp) a do roky se mi dostalo CD Computerworldu s distribucí Slackware. Instalace proběhla dobře, bohužel můj první kontakt s TWM skončil fiaskem. Kromě XBilla jsem nebyl schopný nic udělat. Ani rozchodit hardware. Kamarád mi poradil, abych zkusil rekompilovat jádro, z čehož mi šel mráz po zádech. Takže moje první setkání s Linuxem skončilo vlatně dřív, než se mohlo začít.

Protest proti zásahu policie na Czechteku - Letná 9. 8. 2005

20050806_Letna2

(Potkali jsme tam Halinu Pawlowskou, mela vysoké podpadky a i tak byla tak maličká, že nás to nad mikroskopem až rozesmálo =D .... také jsme potkali Michala Kocába, ten podpadky neměl a vypadal úplně normálně..... )
xxx Erika xxx

Vyšehrad

........ zkrátka, Šemík skočil z Vyšehradu a my jsme si skočili na Vyšehrad .........

Vysehrad

xxxx Erika xxxx

Tak takhle jsem se seznamovala s Prahou ........

......... a nebo Praha se mnou ........ =)

Prochazka Prahou 18.7.2005

xxx Erika xxx

Karlštejn

Obloha bez jediného mráčku, sluníčko se na svět smálo, zkrátka den jak vymalovaný...... řekli jsme si, tak kampak vyrazíme v této rajské zahrádce? (jak říkal doktor ve Vesničce střediskové - to není země, to je zahrádka....) Na Karlštejn! A tak jsme si obuli dobré boty a šli.....

Karlstejn 19.7.2005

...... tam bylo krááááásně..........
xxx Erika xxx