Vylet do Oxfordu

Ani ne po tydnu co jsme se vratili z Ceska jsme si udelali vylet po zemich Anglickych (Britskych). Uplne nahodou jsem nasel velmi lacine jizdenky do Oxfordu, coz je malebne mesto asi hodinu cesty vlakem od Londyna. Vlastne jsme meli jen 6 hodin na prohlidku mesta, ale nam to zatim stacilo a vime, ze se sem jeste nekdy vratime, treba pres leto, az se budeme moct poradne projit po parcich a trochu vic nasat atmosferu tohoto univerzitniho mesta. Jak je nasi tradici (tedy hlavne Eriky), nadelali jsme radu fotek, ktere jsou k nahlednuti v prilozene galarii.
Mejte se vsichni krasne a Oxford rozhodne doporucujeme!
Ondra

Oxford

Dalsi cesta do Ceska

Takze s mensim zpozdenim, ale preci, pisu prispevek o nasi navsteve Ceske Republiky. Jelikoz se nase cesty s Erikou znacne lisily, zamerim se predevsim na to, co jsem zazil ja, Erika se k tomu treba vyjadri a mozna, kdyz se k tomu dokope, napise take o sve ceste po Cechach :-)
Takze prilet na letiste odehral se 22/10/2007 vecer. Cesta byla prijemna, Heathrow, jakkoliv jsme byli straseni, je prijemne letiste. Behem startu jsme si mohli z ptaci perspektivy prohlednout nas barak, coz je vyhoda bydleni blizko letiste (ma to ale i sve nevyhody). V Praze uz na nas cekalo auto, jen byly drobne problemy s placenim. Moje nova karta nesla autorizovat, coz se nasledne ukazalo jako bezpecnostni problem - proste nova karta pouzita v podezrele zemi = okamzita blokace :-) Nastesti Erika mela po ruce svoji kartu, takze jsme nakonec auto dostali ...
Doma jsme pobyli jen chvilku. Hned druhy den, ve stredu, jsme vyrazili do mesta. Co se me tyce, ja byl sokovan Cechy (uz jsem si odvykl) a nasledne sokovan Erikou, ktera se rozhodla prodlouzit si rozum ... eee ... vlasy :-) Jeste tehoz vecera jsme jeli do Trebice. Druhy den jsem se vratil zpatky do Prahy a mel sraz s Vojtou Rasplickou. Bylo to velmi mile ho videt po tech letech. Pokecali jsme a tak... Vecer jsem mel jeste sraz s Jarmilou, take jsme pokecali a tak :-)
V patek jsme spolecne s Kackou jeli na navstevu za babickou. Tu jsem videl po dlouhe dobe, takze jsem byl velmi potesen. Vecer jsem se pak od Eriky dozvedel, ze nase planovana velka cesta po Ceske Republice a okoli bude startovat o den pozdeji, tedy v utery...
Sobota byla zasvecena praci. S Michalem jsme sjeli na jejich parcelu v Lipanech (ne v tech co se tam odehrala ta slavna bitva), udelali nejaky diry do zeme, vratka a zacali hloubit diru pro elektromer. Prace bylo dost, tak nam to velmi rychle ubehlo.
V nedeli jsme si vyrazili s Kackou na vylet do/na Hradiste. Pred nejakymi lety se tam usadili Keltove, tak jsme si prohledli, jak to tam meli pekne. Ted je to tam tedy pravda trochu vybydlene, ale tehdy to mohla byt celkem pekna usedlost :-) Jeste tehoz vecera jsem byl pozvan na veceri v nedaleke mexicke restauraci.
Pondeli bylo opravdu odpocinkove, preci jen jsem s nikym nepocital, ale nakonec jsem si vecer dal sraz s byvalymi spolupracovniky z Logosu. Opet to bylo mile videt po case familierni tvare :-)
V utery vypuklo velke cestovani. Rano jsem vyjel z Prahy, vyzvedl Eriku v Trebici, zajel s ni do Hlucina, pak spolu s jeji babickou jsme jeli do Klimkovic a odtud pak po prime ose do Talu (nedaleko od Podbrezova/Banske Bysrice). Kdyz jsme tam v 22:00 prijeli mel jsem na tachometru 800km a 9 a 1/2 hodiny jizdy. Celkem fuska, ale zato se mi pak moc hezky spalo :-)
Ve stredu rano jsem si sel hezky zaplavat (hotel mel vlastni bazen). Jen jsem byl rusen nejakym clovekem, ktery se neustale chtel bavit o keramickych potrubich. Vse se vysvetlilo zahy, kdy jsem u snidane nasel mistni zpravodaj loucici se se zamestnanci firmy Keramo Praha :-) Po snidani jsme si udelali maly vylet a odpoledne se jeste stacili podivat do Banske Bystrice. Velmi hezke to tam maji, ostatne prilozene fotky vse demonstruji. Veceri jsme si dali v mistni baste. Za lidove ceny hodne muziky, dokonce na prani, Erika si porucila nekolik cikanskych melodii a bylo dobre. Druhy den rano, po te co jsem si opet zaplaval, jsme vyrazili smer Madarsko, specielne Budapest. Silnice maji v Madarsku krasne, to nemohu rict, ale jinak je to tam velmi zpustle. Hned na zacatku jsem podcenil silu mistni meny forintu a vymenil si cca 100,000 forintu - tedy rekneme £250. Na jednu noc celkem dost :-)
To mi nasledne umoznilo cast casu stravit pobihanim po smenarnach ve snaze vymenit nabyte forinty za libry. Bohuzel v ten den byl v Madarsku statni svatek, takze jsme si moc neuzili. Vydeli jsme tedy radu zajimavych, zavrenych obchodu a provozoven :-)
Hotel se v Madarsku take moc nepovedl. Byla to spis takova ubytovna ve tretim patre jakesi tovarny :-) Ale zase kousek od metra (budapestske metro je hodne jako prazske, jen naprosto nerenovovane) ...
V patek uz jsme to jen po dalnici valili smer Trebic/Praha a kolem 14:00 uz jsem byl zase doma. Vlastne jsem se jen zrelaxoval a nic poradneho nedelal. V sobotu mi to trochu zavarila Erika, ktera dorazila az nekdy kolem 23:00, coz bylo celkem pozde :-) No a v nedeli jsme se jen rychle rozloucili a mazali smer letiste, smer Londyn, smer domu :-)
A co rici zaverem - vylet to byl krasny, opet jsem videl radu znamych tvari, uzil si co se dalo a Erika jeste nevybalila :-)))
Ondra

Ondraskovo Cesko	Budapest	Banska Bystrica
Eraskovo Slovensko	Hatě - Freeport	Lucinka v Klimkovicich

A pokud ma nekdo zajem, tady je cela trasa naseho vyletu po okoli ...


View Larger Map

Petička & Olda

Minulý víkend u nás bylo opět veselo, jelikož nás přijeli navštívit Petička a Olda, což je moje drahocenná sestra a její drahocenný manžel - můj drahocenný švagr.
Přijeli s jednou velkou cestovni kabelou (kterou nesl Olda) a jednou maličkou příruční kabelečkou (kterou nesla Peťa). A odjížděli s velkou úplně narvanou cestovní kabelou, maličkou příruční kabelečkou, středně velkým úplně narvaným kufrem a igelitkou normálních rozměrů, úplně narvanou.... Ano, hádáte správně, nakupovalo se a nakupovalo :-)
Ale nejenom to, samozřejmě.
V pátek jsme byli v Dungeonu, což je dalo by se říci palác hrůzy, ve kterém prý už dvema lidem hrůzou sbělely vlasy - nebyli jsme to my! Také se nás tam pokoušeli oběsit, ale nezdařilo se no.... Ve fotogalerii naleznete fotky, tak se koukněte (tedy ne zrovna z té popravy, tam jsme měli co dělat, abychom unikli smrti!).
V sobotu jsme se vydali do Madame Tussauds, coz je známé muzeum voskových figurín. Kromě figurín se tam dá absolvovat i pár zajímavých atrakcí, takže jsme si to opravdu užili a všem se nám akce velmi líbila. I zde jsme fotili, takže jestli někoho zajímá, jak se která z nás vyjímá například s Leonardem DiCapriem ci princem Williamem, koukněte do další fotogalerky, abyste pak třeba nebyli smutní, že jste o to přišli...

Peticka a Olda v Londyne den 1	Peticka a Olda v Londyne den 2

Toť vše, končím a v dobrém se loučím.
xxx Erika xxx

Richmond & Richmond Park

Byl krásný slunečný víkend, radost pohledět, a protože vzhledem k nadcházejícímu podzimu důvodně hrozí, že každý takový víkend by mohl být v tomto roce poslední, rozhodli jsme se nelenit a vyrazit někam do přírody.... Kam? .... Co takhle Richmond Park, řekli jsme si, tam ještě Ondrásek nebyl!
A bylo rozhodnuto - bylo to dobré rozhodnutí :-)
Do Richmondu jsme dojeli autobusem a podle šipek na ulicích jsme se směřovali k parku. Shledali jsme, že okolí Richmondu je vážně moc pěkné, zvláště procházka kolem Temže.
Park sám o sobě je opravdu obrovský, člověk se uprostřed Londýna ocitne v přírodě, ve které může nachodit (nebo najezdit na kole) desítky kilometrů mezi lesy a lukami, což je ve velkoměstě velmi osvěžující.
Žije zde spousta rozličných obyvatel v podobě divoké zvěře a ptactva, takže narazit zde na stáda jelenů a srnek se návštěvníkovi podaří téměř na každém kroku. Však se podívejte na fotky, uvidíte, jak mě tato zvířátka nadchla - skoro jsem nedala foťák z ruky! :-)

Richmond Park a okoli

Hezké, že? No zkrátka tento výlet stál za to, a jestli se nám přece jen sluníčko ještě ukáže, zase něco zajímavého nafotíme...
Mějte se krásně.
xxx Erika xxx

Petr a Maruška

Zavítali k nám další navštěvníci, tentokrát to byl můj bratranec Petr a jeho přítelkyně Maruška. A moc se jim u nás líbilo, což jsme rádi.
Navštívili spoustu památek a zajímavých míst, z nichž si Maruška oblíbila Camden Town, což se jí ani nedivím, a v Asdě si mimo jiné koupila perfektní černé šaty, co jí moc slušely, no a Peťa si odsud, jakožto sportovec, odvezl supa dupa kopačky (míněno na hraní fotbalu) a také se pokochal návštěvou fotbalových stadionů Arsenalu a Chelsee.... zkrátka užili si to a to je hlavni :-)

Petr a Maruska v Londyne I

Tak takto ještě pár fotek na závěr, no a já se loučím a těším se na další návštěvníky - tentokrát to budou Petička s Oldou :-)
Papa, Erika xxx

Itálie - Benátky, Verona, Terst, Padova

Byla to sice jen taková minidovolená na čtyři dny, ale nevadilo, skvěle jsme si je užili. Každý den jsme navštívili jiné město, takže zážitků, dojmů a poznání jsme si odvezli opravdu dost, no ale co o tom budu více povídat, podívejte se na obrázkovou dokumentaci doprovázenou popisky.
(Pro majitele pomalejšího připojení na internet dodávám, že fotek je strašně moc, takže načítání může trvat dlouho, za což se mými ústy omlouváme, ale nevzdávejte to, uvidíte, stojí to za to :-)

Venice, Verona, Padova, Trieste

Ahoj všem!
xxx Erika xxx

Matěj a Nela

Období léta a podzimu je u nás ve znamení návštěv - zkrátka dveře se u nás netrhnou. Přijíždět by měly v rozmezích dvou až tří týdnů a toto byla první z nich - Matěj a Nela. Pobyli u nás týden a bylo to veselé. Přivezli Ondrovi dárky k narozeninám a strašně jim chutnala pečená brambora s fazolama :-)

Matej a Nela v Londyne den 2	Matej a Nela v Londyne den 1

xxx Erika xxx

Kew Gardens

... rozprostírají se na vééééliké ploše nacházející se nedaleko Richmondu v jižní části Londýna.
Je tam strašně krásně, strávili jsme tam skoro celý den, prošli jsme jen asi polovičku a byli jsme maximálně nadšení, takže se tam rozhodně v nějaké blízké době vypravíme ještě jednou. Popisovat, co všechno se tam dá zažít a vidět, to by bylo opravdu na dlouho a bude lepší, když si prohlédnete obrázky....

Kew Gardens

xxx Erika xxx

Green Park & Buckingham Palace

Pár obrázků z těchto turisticky zajímavých míst.....

Green park

Erika

Lampton Park

Tento parčík se nachází blízko našeho baráku, dá se zde hrát tenis a minigolf, no zkrátka pohoda.....

Lampton Park

Erika

Erásek u zubaře, aneb slovy klasika "zuby - pohroma huby"

Tak to mě už drahnou dobu pobolíval zub moudrosti (neboli osmička) vpravo dole a poslední týden už se to stávalo natolik neúnosné, že Ondřejíček v sobotu dopoledne zavelel jít přímou čarou rovnou k zubaři...
Inu, podíval se mi zubař na zoubek, zaúčtoval si patnáct liber a že prý se musím na recepci objednat k dalšímu zákroku a to vytržení (no mezi námi, to už mi bylo jasné předem, že ten zub bude muset pryč).
Recepční se mě zeptala, jestli se mi to bude víc hodit ve čtvrtek nebo v sobotu. No ve čtvrtek pracuju, a přesto že jsem tedy netušila, jak to jen s tou bolestí přežiju do další soboty, nechala jsem to na sobotu.
Doktor mi naštěstí předepsal dvoje silné prášky na bolest, pro něž jsme rovnou odtud zašli do lékárny, ovšem překvapilo mě, že prášků bylo jen na pět dnů.... No dobrá, řekla jsem si, snad to nějak přežiju....
A tak dny plynuly, zub bolel prášky neprášky, až nastala ona toužebně očekávaná sobota.
Nu, vyrazili jsme...
Recepční jsem radostně oznámila, že mám na dnešek objednávku, a recepční mi radostně oznámila, že to není na dnešek, ale až na další sobotu...................... Po překonání nemalého šoku jsme se tedy vrátili domů za doprovodu pekelné bolesti onoho mého oblíbeného zubu...
Prášky už jsem předepsané žádné neměla a tak jsem si na to brala co se dalo a co se doma a v blízké lékárně našlo...
No přežila jsem do další soboty a už mě tam měli zas. Když jsem se konečně o hodinu a půl později než na kdy jsem byla objednaná dostala do ordinace a do křesla, zubař šílený sadista mi bodnul dvě injekce a po pěti minutách ještě i třetí, protože jsem se mu zdála málo umrtvená, a dal se do díla. Zápasil s tím zubem důstojně. Loncoval s ním na všechny strany, v jedné ruce dláto, v druhé kladivo, pilku, šroubovák, hasák, svěrák, kombinačky a šmirglpapír.... no to se mi asi jen zdálo, já měla zavřené oči.... zkrátka, výsledek se brzy dostavil - zkazila jsem si oči... vlastně né né, to si zkazil Cimrman, já jsem si zkazila akorát tak víru v to, že mám všechny zuby...
Když jsem otevřela oči, leželo totiž na stolečku vedle mé hlavy cosi malého neestetického se dvěma kořeny, co sestra vzápětí vyhodila do biologického odpadu, takže k bližšímu prozkoumání nebyl čas...
A to je vlastně vše.
Na recepci jsem zaplatila 45 liber (což nás oba velmi mile překvapilo, jelikož jsme dle běžných cen uváděných na internetu počítali s částkou cca šestkrát vyšší!) a vesele jsme si to rázovali k domovu... (já vesele, protože umrtvovací injekce stále ještě působila.... )

Krásný den všem zubatým i bezzubým přeje slečna EKG

PS. Nemám tu pro vás sice ani obrázek mého vytrženého zubu (což by jistě mnozí uvítali :-D ) , ani obrázek dentisty-sadisty, ale můžete se alespoň podívat, jak z venku vypadá ono slavné zubařské středisko.....

From Dentist

Hounslow East

Tak tady bydlime. Hounslow East se nachazi na jihozapade Londyna, ctyri stanice metra od letiste Heathrow. Da se k nam dojet Piccadily "lajnou", kdybyste nas hledali... :-)

Ze zivota v Hounslow

..... doufam, ze jste na nekolika fotkach identifikovali i Ondrejicka! :-)
xxx Erika xxx

Letní Hyde Park

V neděli vysvitlo po mnoha deštivých dnech sluníčko, a tak jsme si zajeli do Hyde Parku - mimochodem dějiště naší první společné procházky, když jsme se s Ondrou poznali. Jen tu naši lavičku, na které kdysi vznikla naše úplně první společná fotka, už odstranili...
No nám to nevadí, alespoň nám na ni žádný drzoun nesedá... :-)

Hyde Park 2

Papa! A krásné léto všem!
xxx Erika xxx

Rock4people

Takze o tom, jak jsem se jen horko tezko dostal na festival Rock4people, uz jste si precetli, tak ted se jen ve zkratce zminim o tom, co na festivalu bylo a jak jsem si to uzil.
Predne - nevidel jsem FLA. A co nastve nejvic, minul jsem je i kdyz meli koncert v Londyne. Gogol Bordello koncert odrekli, takze jsem toho alespon nemusel litovat.
Kdo naopak byl. Predne zazrak posledni doby - manaskovi PuppetMasterz - hip-hop s manaskama je opravdu hodne sileny. Nasledne jsme bohuzel byli svedky mnoha imitaci americkych hard-core kapel, ktere se mnohdy omezili pouze na styl obleceni a mlaceni do kytary.
Rozhodne prekvapenim vecera se stala kapela Buty, ktera svuj koncert pojala trochu jako jukebux - podle toho co si divaci zarvali, to jim zahrali. A hrali fakt dobre.
A samozrejme na konec naplast za chybejici FLA - Basement Jaxx - predvedli super show a i kdyz trochu prselo, stalo to za to (ono zatrsat si pod plastenkou, co muze byt lepsiho?)
Tak a na zaver jeste par fotek, aby to bylo uplne jasne...

Rock4People

Jak jsem se vypravil do Cech

Ano, po trech mesicich jsem se opet vypravil do Cech. Letenky jsem si vcas zabookoval, dopravu na letiste a z letiste tez. Byl jsem take pozadan, abych privezl neco toho proviantu na ochutnavku a Matejovi laptop.
Ustrednim cilem meho vyletu bylo zucastnit se spolu s Michalem festivalu Rock4people, kde mela ve stredu hrat kapela prvni linie - memu srdci blizka - Front Line Assembly.
Tudiz v utery 3/7/2007 jsem sbalil bagl a vyrazil do prace. Ano, jakozto uvedomely pracovnik odjizdel jsem az odpoledne, primo z prace. O poledni pauze jsem se jeste stavil Michalovi pro slaninu, aby byla radne cerstva.
Jelikoz letadlo melo odletat kolem 18:20, vyrazil jsem z prace kolem 15:00. Cesta na letiste byla pohodova, netreba se o tom rozepisovat.
Na letisti vcelku naval, ale dalo se to zvladnout. Bezpecnostni kontrola vyzaduje zouvani kazdeho, tak jsem ohromil spolucestujici oderem svych nohou a dostal se do odletove haly. Letadlo melo letet za hodinku, tudiz dost casu si vsechno uvnitr prohlednout a tak.
Zhruba dvacet minut pred odletem se u naseho letu objevila zprava, ze let je o dvacet minut opozden. To mi nevadilo, prosel jsem se jeste jednou po obchodech, pohral si s pocitacem v Currys a zastavil se zkontrolovat, jestli se od me posledni navstevy obrazovek neco nezmenilo.
A zmenilo - let byl odlozen o dalsich 90 minut.
Nu coz, prosel jsem si znova obchody, posedel na internetu (10 minut za libru, neberte to) a stavil se znovu zkontrolovat co a jak s odletem.
Na obrazovce jiz svitil napis, ze se mam dostavit na branu 39, ze tam odletame. Pozde ale prece. Vesel jsem do posledni mistnosti a posadil se. Prede mnou skupinka mladych Anglicenu snila o raji na zemi v Praze a planovala, co vsechno v Praze podniknou, kolik toho vypijou a jak si nadherne uzijou.
Asi po hodince cekani nam jednou clovicek u vchodu rekl, ze je nejaky problem, ale ze vsechno bude v poradku. Za dalsich deset minut se vsechny nase sny rozplynuly. Let byl zrusen, bez nahrady.
Vydali jsem se na dlouhou pout skrz cele bludiste chodeb Gatwickeho letiste, pres pasovou kontrolu k bagazi a nasledne k jednomu okenku pro informace co dal. Hned na zacatek nam bylo sdeleno, ze sice podle zakona mame narok na ubytovani (tou dobou bylo jiz hodne po desate hodine!), ale Easyjet zadne nema, takze si mame najit neco sami, oni nam to potom proplati. Nakonec se smilovali nad jednou pani s dvema detma, ale nas ostatni nechali ve stychu. Prebookovani letu slo jen pro prvnich nekolik stastnych - ostatni mohli letet az za dva dny.
Ja jsem nelenil a instruoval po telefonu Eriku, aby se podivala na lety ostatnich aerolinek a nasla nejakou alternativu. Erika nasla let Ryanairu ve stredu (8/7) kolem poledniho do Brna. Brno by nevadilo, co bych dal za to, ze uvidim Front Line Assembly!
Ale jelikoz jsem byl ve fronte na prebookovani rekl jsem Erice, aby to jeste nekupovala, ze se mozna dostanu na nejaky let primo od Easyjetu. Bohuzel nedostal.
Zato jsem se potkal s dvema krajany, kteri v Londyne jen prestupovali na let do Prahy cestou z Portugalska a bez znalosti Londyna zde byli Easyjetem zanechani svemu osudu. Behem chvilky jsme se domluvili, ze jednu noc budou moct prespat u nas a pak se nejak dopravi domu.
Po ceste domu jsem s nimi pokecal a dozvedel se, ze jsou z Boleslavi, ze byli v Portugalsku na dovolene atd... paradicka. Jen ten konec nevysel.
Doma jsem okamzite skocil na net abych si koupil letenku Ryanairu. V pohode. Za £55 jsem to mel. K memu prekvapeni kdyz se o to same pokusila nase navsteva, skoncila s hlaskou, at volaji rezervacni centrum Ryanairu, ze je moc pozde na to si bookovat let. Po chvilce investigativni zurnalistiky jsem zjistitl, ze jsem si omylem nezabookoval let na zitra, ale na pozitri! Hned rano, kdyz navsteva odjela smer Heathrow kde na blind zkousela stesti dostat se domu, jsem volal Ryanair - prebookovani podle nich nebyl zadny problem. Jen cena £170 se mi zdala premrstena, takze jsem rekl, ze ne, ze dekuji, ale ze radsi poletim ve ctvrtek (tedy az den po koncertu FLA)...
Ve ctvrtek jsem vyrazil smer Stansted. Jako by mi to nekdo nepral, posledni usek cesty na nadrazi Liverpool street vyhorela Central Line a ja musel zbytek cesty dobihat s baglem (jiz bez slaniny, na ktere si pochutnala Erika) po svych. Cimz se ovsem konci seznam vsech zakernosti osudu, jelikoz Ryanair letel na cas a tak jsem ve ctvrtek vecer konecne stal na rodne pude a cekal na Michala.
Koncert byl v pohode (mozna o nem neco napisu) a navrat kupodivu take!
Jeste se ted dohaduju s Easyjetem o refundaci. Lepe receno, Easyjet nema zadny problem mi zaplatit letenku £25, jenze ja se domaham plne kompenzace minimalne v cene £100 (jizdenky na lestiste a zpet, zmeskany koncert, 7 hodin na letisti a tak). Uvidime, kam az to dopracuju :-)
No a to je vse.
Zaver? Letet s Easyjetem je legrace, zvlaste, kdyz zrusi let. A proc byl vlastne let zrusen? No nebylo to kvuli terorismu, nebylo to ani kvuli pocasi, stavce zamestnancu, ci jine nevyhnutelne pricine, proste to bylo kvuli tomu, ze nekdo zapomnel poradne spocitat, kolik maji piloti naletano, a ti nasledne nebyli schopni odletet nas let ... I to se stane ...

Každý správný Londýňan ...

... má na zahradě double decker! ... Ti lepší i dva! :-)

xxx Erika xxx

Thorpe Park

Užili jsme si naprosto bombastickou sobotu! Jó, adrenalin, to je naše.... :-) Byli jsme celkem na třech atrakcích, ale na té první omylem a nebyla nic moc. Další dvě byly horské dráhy, každá jiná, obě úžasné a skvěle jsme si to vychutnali!

Thorpe park

Thorpe Park se nachází jihozápadně od Londýna a dá se k němu dojet z Hounslow autobusem... ježiš, kolikátka to byla? ... No zkrátka autobusem, jehož číslo jsem zapomněla... :-)
xxx Erika xxx

Na skok do Edinburghu

Koncem kvetna jsem se vydal na mensi cestu do Skotska. Zvlastni je, ze jsem si tam dal sraz s Kackou, ktera tam byla tez na skok za kamaradkou.
Byl jsem nadsen z toho, ze jsem dostal super cenu jak na jizdenku na vlak smerem tam, tak na letenku zpatky - oboje za £35, coz je super.
V Edinburghu jsem se prosel po kralovske jachte Britania a udelal tez par fotek. No a hlavne si uzil Kacky, to da rozum.

Edinburgh

Praha ... Třebíč ... Štěpánovice ... Brno ... Huslenky ... Hlučín ... Ústup ... Praha

Aneb týdenní putování po českých luzích a hájích Konečně se dostávám k události více než významné, a to naší cestě do rodné vlasti, kterou jsme podnikli na přelomu března a dubna, poprvé po půl roce žití v Anglii. Bylo to velké a bylo to hektické, navštívili jsme všechny naše blízké, rodiče, sestry a bratry, synovce a neteře, švagry, bratrance, babičky, strýce a tety ( to vše včetně několika psů), přátele a kamarády, přičemž jsme se vyznačovali bleskovými přesuny z místa na místo rychlostí, že i Cimrmanův kočovný spolek by měl co dělat, aby s námi udržel krok... Naším milým smartíkem forfour, kterého jsme měli z půjčovny, jsme najeli přesně 2222 kilometrů a všechny do jednoho stály za to. Obrázkovou galerii se tu pokusím rozdělit do několika sekcí, aby se každý mohl kouknout, kam je mu libo...

Okruh Ceskem ... Praha	Okruh Ceskem ... Stepanovice	Okruh Ceskem ... Trebic

Okruh Ceskem ... Brno	Okruh Ceskem ... Huslenky	Okruh Ceskem ... Hlucin

Ustup	Praha - Matejska pout	Mapa nasi vypravy

Mějte se krásně! ... A největší pozdrav dnes patří všem těm, kteří se tu najdou... =) Tak zase brzy na viděnou!
Papa, Erika...

Tak tady pracuje Ondřejíček .....

Sídlo Motability naleznete v centru Londýna mezi London Bridge, Cannon Street a Mansion House...... kdybyste ho náhodou hledali... =)

Motability

Erika

Realitky...

Tomu se říká luxus! Každý pokoj vám pronajme jiná realitka... =D

... ale toho papírování....... dejte pokoj...
Erika
PS. Foceno někde mezi Stepney Green a Bethnal Green...

Tak jsem neco chytla... =(

Inu, prislo to nenapadne. Ve ctvrtek minuleho tydne jsem zacala pocitovat bolesti na uzlinach, ale spis jen na jedne, na prave strane krku. K veceru to bylo stale horsi a v patek jsem musela zustat doma, protoze me to bolelo opravdu fest.

V sobotu uz jsem bolesti nemohla skoro nic jist, (bolest jsem citila i pri mluveni) tak jsem jen pila a snedla jogurt a uvolila se jit hned rano k doktorce do walk-in centra (tady to zdravotnictvi funguje trochu jinak, existuji tu proste takova centra kam clovek prijde, vyplni papir s udaji o sobe a napise co nejpresneji co mu je, no a oni ho zaradi do fronty k tomu prislusnemu doktorovi podle toho, jake ma problemy. Jo a funguji normalne i v sobotu a v nedeli. A zadarmo.). Tak me poslali k nejake doktorce - Ondra sel se mnou, tady je normalni, ze s nemocnym jde do ordinace treba cela rodina, coz me udivilo, ale nikdo z pacientu tam nebyl sam. No doktorka se mi podivala do krku, jenze to jsem jeste nemela teplotu a doktorka rekla, ze je to obycejna viroza, at hodne piju a za dva za tri dny budu v poradku.

Dalsi noc uz jsem bolesti skoro vubec nespala, navic jsem chytla vysokou teplotu, ktera sla rychle nahoru az na 39 stupnu. Bolest se presidlila na levou stranu krku. Skoro uz jsem nemohla mluvit, pila jsem jen s velikou bolesti, nejedla jsem vubec.
V nedeli odpoledne jsme tedy vyrazili k doktorce znovu. Tentokrat me poslali k jine, protoze uz tam byla i ta teplota. Opet jsem se ale dozvedela to same, je to jen viroza, teplotu mam proto, ze malo piju. Jenze ja vedela, ze to tak neni, ze se se mnou neco deje a ze mi nikdo neveri...

V pondeli se stav stale zhorsoval, horecka stale 38 - 39, udelal se mi otok na leve strane krku, ktery vedl az po ucho. Pro velike bolesti jsem uz treti noc nespala. Zadne prasky nezabiraly. Bolesti jsem silela, ale Ondra mi neveril, myslel si, ze vse vidim horsi nez to je, ze jsem poseroutka, kterou sklatila normalni viroza, kterouzto on sam ma kazdou chvili...

Do uterniho rana se situace o moc zhorsila, otok se zvetsil, byl opravdu obrovsky, nemohla jsem hybat krkem, bolest strasna, jako by mi tam do masa rezali noze, nemluve o tom, kdyz jsem mela cokoliv polknout, to jsem pri kazdem dousku brecela - snazila jsem se pit, ale mela jsem uz jen velmi maly otvor v krku, takze tekutina se mi do krku dostavala jen velmi obtizne a vracela se mi do pusy, nebo mi sla do dychaci trubice a do nosu.
Mluvit uz jsem nemohla vubec, nedokazala jsem hybat jazykem, uplne jako by mi ochrnul, pusu jsem dokazala otevrit jen na malou sterbinku, v puse se mi porad delaly velike sliny, ktere jsem musela nechat samovolne vytekat do pripraveneho rucniku, protoze polknout jsem je nedokazala a normalne vyplivnout taky ne, to uz mi v puse nic nefungovalo. Teplota se stale drzela na 38,5 - 39 stupnu.
Celou noc jsem prosedela na zemi zabalena do periny, protoze lezet jsem bolesti nemohla. Uprostred noci jsem dostala uplne hystericky zachvat zoufalstvi z toho vedomi, ze mi nikdo neveri a nikdo mi nepomuze...
Rano, kdyz odchazel Ondra do prace, jsem mu rekla, ze musime nutne znovu k doktorovi. Ondra mi stale neveril a take uz mu zacinaly dochazet nervy s takovym silencem, co ho v noci budi a chrci na nej zpola nesrozumitelne skreky... no zkratka z doktora seslo...
Jenze do odpoledne uz mi bylo tak strasne zle, ze jsem opravdu citila, ze pokud pomoc neprijde ted, tak snad umru. Kdyz prisel Ondra z prace, tak jsme se k tomu doktorovi prece jen vypravili, s tim, ze pokud me potreti odbydou s virozou, tak ze uz poctvrte nikam chodit nebudeme. Sestym smyslem jsem ale uz tak nejak byla smirena s tim, ze pokud mi opet nikdo nepomuze, ze je to moje konecna stanice...

Dostala jsem se tam zase jeste k nejake jine doktorce a ta konecne zacala muj stav brat vazne. Ja uz vubec nedokazala otevrit pusu, byla jsem uplne jak ochrnuta, takze do krku se mi ani podivat nemohla, ale ihned volala do nemocnice na ENT, nase ORL - usni, nosni, krcni a objednala me, ze tam musim okamzite jet, ze mi to dost rychle postupuje a je to nebezpecne a ve znacne pokrocilem stadiu.
To uz bral vazne i Ondra. ( Abych ho do teto chvile ospravedlnila, on samozrejme nemohl citit jak mi je, nemohl citit, co za bolest jsem citila ja, a jelikoz sam neni doktor, tak veril nazorum dvou studovanych doktoru, kteri se vyjadrili naprosto nekomromisne.)

Tak jsme tedy jeli. Bylo to v centru Londyna, na St. Paul's.
Kdyz jsme tam dojeli, tak se v recepci toho oddeleni uz z dalky ptali, jestli jsem Erika, ze uz na me cekaji. Doktor si nas vzal do ordinace a rekl, ze je to abses, ze mi atrofuje tkan v krku, ze je to plne hnisu, a ze se to rychle rozrusta a rozezira mi to zdravou tkan.
Rekl, ze mi to musi rozrezat, ze to bude bolet, ale ze mi to prinese okamzitou ulevu. Ze to pry bude opravdu hodne bolet, ale ze se nesmim za zadnych okolnosti pohnout.
No vzal asi dva milimetry sirokou jehlu na odsavani toho hnisu a za ziva, bez uspani (to se v tech mistech neda pouzit, protoze tam je spousta ruznych spojnic s mozkem a mohlo by dojit k jeho poskozeni), z vnitrni strany krku, pote co mi strasne bolestive rozevrel pusu, mi tam v tom rezal a ruzne propichaval a zajizdel tou jehlou. To byla tak nepredstavitelna bolest, ze ja jak jsem vubec uz nemohla vydat ani hlasku, tak z toho posledniho chrceni, co se ze me dostalo jsem strasne rvala i kdyz z hlasivek se mi dralo jen silene hlasite chrceni a piskani a to trvalo tak pul minuty a Ondrovi tekly slzy pro tu mou strasnou bolest (ale o tom pssst, to on dnes nepriznava).
No jak to dokoncil, tak jsem hned musela nad umyvadlo a valily se ze me chuchvalce krve a hnisu, ale fakt cely cary krve a to snad pet minut no a to nejhorsi teprve melo prijit, protoze doktor rekl, ze je to tak rozsahle, ze se to nepodarilo tak jak melo a ze mi to musi udelat jeste jednou...
To bylo mnohem horsi, protoze uz jsem vedela, jak silena bolest me ceka. Tak mi to rezal, rozpichaval a odsaval jeste jednou a to bylo jeste horsi, protoze zajizdel jeste dal nez predtim a take postupoval cim dal vys a to bylo take cim dal bolestivejsi, no verim, ze Ondrovi se pri tom skoro zastavilo srdce, jak ja bolesti rvala.

Potom uz skoro ani nevim, jak jsem se dostala do postele (jo a to jeste dodavam, ze to uz jsem mela horecku 39,6 kdyz me merili poprve, a kdyz me merili znovu, tak jsem mela 39,8), ale to uz jsem nebyla schopna jedine reakce na cokoliv, strasne jsem se trepala zimou a uplne jsem mela vypadky vnimani.
Jak me polozili, tak jsem lezela, jenom jsem se cela schoulila do klubicka a byla jsem cela nejak zadelana od toho co ze me teklo a oni pak preze me prehodili dve deky a to uz jsem mela napichlou kapacku s glukozou a jeste predtim mi do toho dali nejake injekce, ale to jsem uz nevnimala. Ondra u me porad sedel a ja si pamatuju jeho oci, ale jinak uz nevim nic.
No pak jen vim ze nejak musel odejit, ze uz bylo dost pozde, ale z toho vecera ja proste nevim skoro nic, od odchodu z ordinace doktora uz si pamatuju jen par takovych stripecku, kdyz jsem procitla, ale jinak cerno.

Nad ranem, kdyz jsem se probudila, mi bylo zazrakem o moc lip! Uz jsem mohla i trochu pit a trochu mluvit, ale jenom tak sypave a slabe. Mela jsem v krku strasne moc hlenu s krvi a porad jsem to musela vyplivovat a vyplachovat a vykloktavat desinfekci.
Pres noc mi dali dve velike kapacky a pres den jeste dalsi tri mensi - nejake antibiotika, vitaminy a vyzivu.

Rano v osm, nez sel Ondra do prace, ke me jeste prisel na navstevu, z cehoz jsem mela strasnou radost. Po dvou dnech jsem na nej konecne zase mohla i mluvit, tak uz to bylo o moc veselejsi. Musim rict, ze uz dlouho jsem nebyla stastnejsi, nez kdyz jsem ho to rano videla prichazet k me posteli.

Behem dopoledne se mi rychle delalo lip a lip, ty kapacky, to je opravdu zazrak, to tak dokaze cloveku pomoct...
K pozdni snidani uz jsem dokonce dokazala snist jogurt! To polykani me porad bolelo, ale nesrovnatelne min, to uz byla proste nadhera proti tomu, co to bylo predtim. Takze po malilinkatych lzicickach jsem ho tak asi za pul hodiny snedla a byla jsem nejstastnejsi clovek na svete!
V poledne jsem pak uz dokazala snist polivku a kousek vareneho kureciho masa a varenou mrkev.

No a ten stav se opravdu hodne rychle zlepsoval, takze odpoledne uz me mohli pustit domu, samozrejme se spoustou ruznych prikazani a instrukci. Ja jsem vysla z te nemocnice a citila jsem se jako bych se znovu narodila, jak ja byla stastna.
Vubec mi nevadi, ze me ten krk porad jeste boli - to je jak se to vsechno hoji a vzpamatovava, to pry bude trvat aspon tri tydny - ani mi navadi, ze trochu spatne mluvim, ze se mi v krku porad delaji hleny, na ktere jsem s sebou domu dostala tu samou dezinfekci, co jsem pouzivala v nemocnici a musim si kazdou hodinu a pul vykloktavat, ze muzu jist jen kasovite a mekke veci, nic tvrdeho, aby se to nedrazdilo, proste i pres tohle vsechno se citim jako nejstastnejsi clovek na svete.
Dostala jsem s sebou velkou krabicku silnych antibiotik, pak neco na tlumeni bolesti no a to desinfekcni vyplachovadlo.

Ondra mi vecer prinesl krasnou luxusni bonbonieru za statecnost, ja ji statecne prijala (a vyfotila =) ), no a dal si tu vesele beham po svete a pravem ocekavam, ze dalsi podobne katastrofy se mi v budoucnu obloukem vyhnou...

Erika

(Anglicka nemocnice sama o sobe si rozhodne zaslouzi zvlastni samostatny clanek, takze jakmile ho dopisu, bude tu...)

Jak jsem si hledal praci II

Takze jak to bylo dal s moji praci? Tak predne, byl patek, tyden po prijezdu, a ja mel praci! Tomu se rika pohadka.

Co bylo potreba dal - no v zasade nic. Muj trener mi neustale rikal, ze dal uz je to pohoda, ze mam byt hlavne v klidu. Bohuzel moje povaha mi nedovoli byt v klidu, nez dostanu do ruky smlouvu.
Tak jsem tedy cekal - neco jako dovolena, jen jsem nemohl nikam vyrazit, nic, jelikoz proste nebylo kam a hlavne za co.

Tou dobou jsme se jiz pomalu, ale jiste seznamovali se zvyky mongolskych kocovniku, stejne tak s genetickym materialem americkych kovboju, a vyposlechli si hodiny a hodiny narku slovenskych zlatokopu, tedy zajimave to smesice nasich novych spolubydlicich.

Z meho pohledu bylo ovsem potreba vyridit nekolik veci. Prvne - sehnat si ucet. Udajne to mela byt brnkacka, ale znalci mistnich pomeru tusi, ze to zas az takova sranda neni. Sice se tu nabizi zpoplatneny ucet "Passport account", ktery vam zaridi kdykoliv a kdekoliv, ale ani to neznamena, ze ho dostanete! Ja jsem si zasel na pobocku HSBC s penezi a pasem v kapse a presne dle rad na webu HSBC se postavil do fronty.
Tridic fronty (takova arabska verze al-caponeho v nejlepsich letech) se me po vzneseni meho pozadavku na zalozeni uctu zeptal, zda-li mam proof of address a dopis od zamestnavatele. Marne jsem mu vysvetloval, ze si jdu zalozit ucet, kde toto nepotrebuju, jakmile jsem rekl, ze nemam proof of address, byl jsem ignorovan a nasledne vyloucen z fronty.
Druhy den jsem se pokusil o totez, ale mensi fintou jsem se pokusil tridice oblafnout. Tentokrat jsem mel dopis od zamestnavatele (no nemel, ale mel jsem kus papiru co tak vypadal) a tridici jsem nakukal, ze mam i proof of address. Tim padem jsem se dostal pres tridice k urednici. Urednice naprosto netusila, jake produkty jejich firma nabizi a hned se se mnou jala vyplnovat lejstra. Tak pul hodiny jsme plnili az doslo na lamani chleba - ukazat nejakej ten proof of address a dopis od zamestnavatele. To ze nemam proof of address ji v zasade nevadilo, vadilo ji ale, ze dopis od zamestnavatele je na obycejnem papiru (cekala hlavickovy papir) a nepise se tam, ze jsem zamestnan, ale jen ze budu zamestnan. Na to konto odpovedela, ze si tam musi zavolat a overit. V zapeti mi oznamila, ze me tam nikdo nezna a rozloucila se se mnou.
Nastesti jsem si bystre pozadal pred nejakou dobou o ucet na internetu a zrovna po teto neuspesne eskapade mi prisel dopis, ze se mam dostavit na pobocku ve Stratfordu, ze mi tam ucet otevrou. A taky ano - naprosto bez problemu, za 5 minut jsem odchazel s uctem!

Tim padem jsem mel za sebou prvni cast ukolu. Druha byla jednodussi. Sehnat dve reference. Dodal jsem seznam referentu z Cech a cekal. Zde se ovsem projevila laxnost a nespolehlivost mych Ceskych referentu. Kluk, ktery mi na smrt sve matky a pribuzenstva jako celku sliboval vernost a reference az za hrob, se rozhodl odjet na sluzebni cestu a neprijimat ani maily. Nastesti jsem si nouzove sehnal jineho referenta. Ten bohuzel moc nepochopil formular, ktery ma vyplnit - byl totiz nanestesti pro nej naprosto necekane v anglictine a on mel jen vejsku a studoval posledni rocnik MBA, takze vysledkem bylo, ze mi napsal referenci ve stylu - toho cloveka neznam, jsem s nim nespokojen a na otazku, proc jsem opustil posledni zamestnani, naivne odpovedel, ze jsem byl vyhozen.
Nastesti i tato reference byla prijata, jelikoz v procesu referenci je hlavni, aby clovek napsal, ze me zna (to si asi jen vydedukovali) a zbytek je jedno.

Ted uz bylo potreba jen cekat, az se potvrdi datum nastupu. Toto datum se nekolikrat posunulo, z duvodu chybejiciho referenta a nasledne posunutim projektu, ktery jsem mel pro zacatek delat.

Prvni dny v praci byly velmi vesele. Anglicane pracuji trochu jinak nez na co je nasinec zvykly, a tady uz vubec. Do prace prichazi jako na zavolanou. Kdyz nikdo nevola - neprijdou. Ne doslovne, ale nekdy to tak vypada. Nejak se tu nikdo neobtezoval prijit me vyzvednout ve smluvenou dobu na vratnici, tak jsem si hezky posedel, precetl jsem si hromady reklamnich materialu, pokecal s ochrankou a tak. Do prace jsem prisel oblecen normalne - styl dziny, kosile. Teprve po tydnu mi bylo sefem sdeleno, ze dziny nejsou povolene. Tak nosim manzestraky - ty povolene jsou.

Jak uz jsem se zminoval, prace Anglanu je trochu jina - nikoliv to co delaji, ale jak to delaji. Predne, Anglan v praci neustale pije caj, nebo vodu. Anglan praci nejak zasadne neproziva - zadne velke vykony, spis uvazliva prace, pekne pomalu, ale poctive. Anglan se nechce pretrhnout, takze prescasy mu nehrozi. Anglan je pratelsky - kdyz po nekom neco chci, tak je potreba nejdriv nejakou chvili nezavazne pokecat (jak se ma, jak se mam ja, co jsem delal vecer, co budu delat o vikendu, jak se ma pritelkyne, co rodina a tak), a teprve kdyz se vycerpaji tato temata plus neco malo o pocasi, tak se prejde k tomu, abychom si rekli, proc jsme vlastne celou tuhle konverzaci vedli - tedy rekli, co jsme si vlastne rict chteli. Nekdy je to unavne, kdyz clovek zrovna neco rychle potrebuje, ale da se na to zvyknout. Zajimave na anglanech je, ze clovek z nich citi, ze je neotravuje - mineno - skoro az vybizeji k tomu, aby po nich neco clovek chtel. V Cechach ma clovek strach se nekoho na neco zeptat, nekoho otravovat, tady jsou skoro radi, ze muzou byt otravovani. Radi si totiz povidaji o pocasi.

Zcela jiny je zde zpusob odmenovani - nejsou zde zadne premie. Plati se na pul cesty - mineno, vyplata je v polovine mesice, ale plati se za dany mesic, nikoli za jiz odpracovany, jako je tomu v Cesku. Tzn. pul mesice clovek dostane vyplatu a za druhou pulku zalohu.
Jinak clovek ma radu bonusu, je jich spousta, ani je nebudu vyjmenovavat.

Zajimavou veci je, ze lidi se nejak nemusi po praci. V Cechach jsem byl zvykly, ze se dalo po praci zajit na pivo, nebo se udelala nejaka spolecna akce a tak - proste spolupracovnik=kamarad. Tady je to dost striktne oddelene. Ne ze by se nedelali akce po praci, ale spolupracovnik neni kamarad. Lide si proste netahaji praci a kamarady domu. Snad je to jasne.

Co rict zaverem. Ze se mi tu zatim libi, ale v globalu vzato, prace jako kazda jina. Tedy az na ty penize ...

Jak jsem si hledal praci

Hledani prace v Anglii je velmi zajimave, trochu jine v nez v Cechach, ale hlavne - kdyz uz clovek praci ma - s odstupem casu i celkem vesele.

Pokusim se tedy popsat co nejpresneji, jak to tehdy pred pul rokem vypadalo.
Kdyz pominu vsechny nase ostatni pripravy, tak moje pruprava na hledani prace spocivala predevsim v tom, ze jsem si (velmi naivne) udelal certifikaci ve svem oboru a hlavne usilovne pracoval na zivotopisu. Rekl bych, ze jsem nad nim stravil rozhodne vic jak desitky hodin! Zase na druhou stranu, zivotopis je asi opravdu to jedine, cim jsem mohl nekoho presvedcit, aby si me najal.
Nakonec jsem stastnou nahodou mel moznost nechat si zivotopis zkontrolovat anglicanem, navic dokonale zasvecenem v oboru, coz podle me moje sance na nalezeni prace zdvojnasobilo.
Jeste jsem si obehal reference (zminim se o nich pozdeji) a tim byla priprava stran hledani prace hotova. Vlastne ne, uz z minula jsem mel seznam agentur a stranek, kam se juknout, kdyz bych chtel neco sehnat.

Tyden pred odjezdem do Anglie jsem udelal zasadni vec, publikoval jsem svuj zivotopis na nejruznejsich strankach. Tim se spustila mensi lavina. Mensi, jelikoz jsem samozrejme neuvadel svuj anglicky telefon a adresu. To predevsim proto, ze jsem zatim zadnou nemel a nechtel jsem odradit pripadne zajemce. V anglii se moc nenosi (a ono kde se nosi?) svolavani na interview lidi z jinych zemi. Je to dost neprakticke, drahe a hlavne nejiste. Vetsinou to totiz zavani jistym druhem spekulace - neco jako "zkusim se podivat po praci v Anglii a kdyz nic, tak se nic nedeje". Bohuzel agentury ziskavaji penize za lidi, kteri byli umistneni na nejakou pozici a v tomhle businessu neni moc mista pro spekulace a sazky do loterie.

Dobra, hned jak jsem umistnil svuj zivotopis na prislusne stranky, zacaly mi chodit maily - ne moc, ale chodily, vetsinou ale jen neco ve smyslu "nasel jsem tvuj zivotopis ale nemam na tebe cislo, zavolej mi na xyzxyz". Jenze muj plan by jiny, zacit opravdu volat a jednat teprve az budu v Anglii a budu mit anglicke cislo.

Po prijezdu v patek jsme meli v Anglii volny vikend - ktery stejne jako jine vikendy utekl hrozne rychle. A vsechno se rozjelo v pondeli...

Hned rano na hostelu, kdyz jsem sedel na zachode, telefonat - prvni recruiter. Ma nervozita byla na maximu - telefonat trval skoro 15 minut a recruiter mi moc sanci nedaval - hned mi rekl, ze muj prizvuk je strasny.
Dalsi telefonat byl mnohem lepsi. Byl kratsi a hlavne v nem padlo magicke slovo interview - a to hned pozitri s BA (British Airways).
Mezi tim dalsi a dalsi telefonaty. Vetsinou to bylo ve smyslu "cetl jsem tvuj zivotopis - hledas jeste praci, co umis, co bys chtel delat - dobra, jeste se ozvu". Nekdo se ozval, nekdo ne.
Tech telefonatu a mailu byly desitky, mozna stovka. Vysledkem bylo predevsim ono interview u BA naplanovane na stredecni poledne. To bylo od Jasona Frenche - prijemny Australak, ktery mi dodaval energii a rady. Po chvilce jsem mu dal prezdivku - trener.

Na interview s BA jsem dorazil a udelal pri nem snad vsechny chyby, ktere je mozne na interview udelat. Predevsim, dorazil jsem v dzinach (ktere v prostredi prisnych "kravataku" neunikly jedinemu pohledu) a nacpanym baglem od Eriky (jelikoz ten den jsme se taky stehovali z hostelu), a take desne bunde, ve ktere jsem se neskutecne potil...
No kdyz jsem prisel na radu bylo to fiasko! Hned kdyz si me vzali na face-2-face interview, ptali se, naco mam ten hrozny bagl. Nasledne jsem se dostal do sparu zkusenym recruiterum, horsim nez divoka zver! Krizovy vyslech hadr. Otazky se nesly spis v duchu, co by - kdyby. Co bych delal v nejruznejsich situacich. Totalni propadak.
Trochu jsem si polepsil v testu z programovani. Ovsem pak prislo neco, cemu rikam pracovne "psychadelicky test". Jakasi varianta IQ testu. Nejruznejsi maluvky, doplnovani obrazcu, prace s umelymi jazyky a podobne. No 45 minut cisteho zoufalstvi. Kdyz jsem odchazel, tak me malem odvazeli.
Hned potom mi volal Jason, jak jsem na tom. Popsal jsem mu sva trihodinova muka a on se docela bavil. A hned mi dohodil dalsi interview. Jakasi spolecnost Motability. Zatimco BA sidli skoro u letiste Heathrow (5 zona, hodina a pul cesty z domova), Motability sidlilo kousek od City v prvni zone.

Prisel jsem na interview lepe vybaven, lec stale v dzinach. Ve vratnici si me vyzvedl takovy maly certik pro me tehdy nezapamatovatelneho jmena "Ramiah Balasubramanian".
Hned mi dal test - celkem brnkacka - i kdyz mnohem praktictejsi - zadne esotericke otazky jsoucna a casoprostoru - ale pragmaticky test. Nasledoval pohovor. Staffing mu delal jeden poplaseny programator a bavili jsme se skoro dve hodiny, nasledne si odskocili a pritahli s sebou jeste sveho sefa - Ivan se jmenoval (ovsem cte se to "Ajvn") - a znovu.
Nakonec me propustili po 3 a pul hodinach, ale ja mel dva skvele pocity - prvni - tam bych chtel delat, druhy, asi jsem udelal dojem...

To se potvrdilo druhy den. Rano mi volal Jason - prvne, ze kontaktuje BA. Za chvili se ozval, ze BA ne. Udajne spokojeni s technickou strankou, ale jinak nic moc. Tak ze jeste zavola do Motability, jak to vypada u nich. Za chvilku volal znovu a bylo to! Ze ano. Okamzite jsem vyrazil smer Wimbledon podepsat papir, ze souhlasim s tim, aby mi poslali nabidku prace.
Vec se ma tak, firma proste nechce byt odmitnuta - tak aby predesli tomu, ze mi daji nabidku a ja ji odmitnu, tak proste podepisu papir, ze nabidku prijmu, a teprve pak mi poslou nabidku prace - logicke.

Tim ovsem vec nekoncila - slo o to, ze jsem mel jeste dalsi interview a hlavne, nemel jsem v ruce smlouvu a to je hlavni - mit kontrakt. Ja proste nedam moc na to, ze nekdo neco rekne. Dokavad to nevidim na papire, tak to neni sychr.

Dalsi interview bylo s jednou mensi firmou. Pohodove interview, ale firma se mi nelibila. Sidlila na okraji City, ale bylo videt, ze je vlastne nova. Udajne maji super produkt, ale nepresvedcili me. Nabidku mi dali, ale odmitl jsem - coz je hrozne tezky! Uvedomte si, ze kdyz nejaka firma da nabidku, tak to pro recruitera znamena velkou sanci, ze bude uzavren obchod. Agent na me tlacit hodne, abych nabidku prijal, ale to se neda, kdyz uz jsem podepsal Motability, ze beru jejich nabidku.
Mel jsem v planu se udrzovat v kondici tim, ze budu chodit jen tak pro legraci na interview, dokud s Motability primo nepodepisu smlouvu, takze i po tomhle interview jsem mel sjednane dalsi, ale to uz jsem odvolal - prislo mi nefer, ze bych sel na dalsi interview, zase treba dostal nabidku a musel odmitnout - neni to dobre pro nikoho. Je to jako balit holky s tim, ze uz mam holku - ale jen abych nevypadl ze cviku.

Tak a to je zatim vsechno, v dalsi casti popisu, jak probihal zacatek me prace, co jsem si musel obehat a tak.
Dekuji za pozornost a konec hlaseni :-)

Imperial War Museum

Moje nej nej nejoblíbenější muzeum v Londýně. Naleznete ho poblíž Lambeth North a můžete si v něm v živé exhibici na vlastní kůži vyzkoušet, jak za války žili vojáci v zákopech, či jak to během války vypadalo v londýnském metru, v němž se ukrývalo civilní obyvatelstvo, vlézt si do válečné ponorky, letadla, či dobytčáku, v němž sváželi vězně do koncenráků, a nebo se projít domem, jenž je celý včetně veškerého vybavení až po nejmenší drobnosti jakoby vytržen z roku 1945.
Dozvíte se vše o holokaustu a koncentračních táborech, přečtete si autentické válečné dopisy, osobní deníky a dokumenty, prohlédnete si zbraně, uniformy, šifrovací stroje, vozidla, tanky, rakety, můžete vzhlédnout spoustu vysílaných dokumentů....... zkrátka válečné muzeum se vším všudy..... vřele všem doporučuji!

Imperial War Museum

Erika

Istanbul

Tak tohle už byla opravdová exotika. A že jsme si těch krás Turecka užívali opravdu každým coulem, o tom se můžete přesvědčit ve fotogalerii...
(klik na obrázek)

Istanbul (22.03.2007)

Mějte se krásně! Papa, Erika

Matěj a Michal a koncert Nine Inch Nails

Měli jsme tu první návštěvu, Matěj a Michal (Ondrův mladší bráška a švára) přiletěli na tři dny, aby se, jakožto nejhlavnější důvod své návštěvy, společně s Ondrou zúčastnili koncertu bombastické kapely Nine Inch Nails, kterou já osobně coby známý hudební barbar vůbec neznám =)

Nutno říct, že chlapíci nám sem na těch pár dnů vnesli velmi příjemné osvěžení, dokonce si stihli i trochu užít Londýna ( o čemž svědčí spousta fotek) , a také koncert se prý opravdu vydařil!

Zkrátka, odjížděli od nás spokojení a co víc si přát? =)

Chlapici v Londyne

Papa, Erika...

Lednice

Takto vypadá lednice v baráku u kamaráda Zdenka - jednoho z obyvatel česko-slovenského sharehousu v Roehamptonu.........

Dobrý, ne? =) ......... Erika .............

Londynska doprava

Dnes jsem se rozhodl napsat neco o londynske doprave a to ze dvou duvodu:
1) doprava me bavi
2) londynska doprava je naprosto jedinecna.
Takze nejdrive si rychle prosvistime, cim se da po Londyne dopravovat
1) Metro - vcelku komfortni, vcelku rychly, v zasade i spolehlivy zpusob dopravy.
2) DLR - velmi pohodlny, ovsem v zasade couravy zpusob dopravy. Jedna se o automatickeho hybrida metra a tramvaje.
3) Autobus - kdyz si clovek sedne, tak pohodovy, ale desne zdlouhavy zpusob dopravy. (Mimochodem, Margaret Thatcher kdysi prohlasila, ze 30ti lety clovek, ktery jezdi autobusem, profesne selhal.)
4) Tramvaj - lokalni zalezitost - jezdi na jihu Londyna mezi Craydonem a Wimledonem. Zatim jsem ji nejel, ale urcite to zkusim!!!
5) Overground - obycejne vlaky, ovsem pod hlavickou TFL, tudiz se na nich da jezdit s predplacenou oyster kartou (vice o ni v kapitole metro) - na mapach vyznacene oranzovou barvou.
6) Vlaky - vlaky jsou vlaky, v Anglii provozovane soukromymy spolecnostmi. Da se na nich jet bud za normalni vstupenku (nikoliv vstupenku do metra), nebo na parnamentky (viz. kapitola o metru)
Jeste se da jezdit po Temzi lodi, ale to jsem tez nezkousel, takze opet nic.
Celkove lze o londynske doprave rict, ze je predevsim draha. Je tak draha, ze i Lodynane si stezuji! Jedna prumerna jizda metrem je za £2.5 (ve spicce prujezd prvni zonou)!

A ted blize k jednotlivym dopravnim prostredkum:

METRO
V Londyne je celkem trinact linek. Puvodne byla kazda linka provozovana nezavislou spolecnosti, ale v minulem stoleti se vsechny spojili pod hlavicku TFL (Transport for London) a tudiz je mozna na jednu jizdenku jet a prestupovat, kde se komu libi.
Kazda trasa se od sebe lisi, ale hlavni rozdeleni je na
1) cut&cover - tedy hloubene zhora (ekvivalent trasy C prazskeho metra)
2) deep level - tedy razene pod zemi (ekvivalent trasy A a B prazskeho metra)
Cut&cover trasy jsou obsluhovane nemotornymi, velkymi vlaky, zatimco deep level trasy pouzivaji mnohem mensi a mrstnejsi vlaky. Obecne jsou deep level vlaky rychlejsi. Nectnosti cut&cover tras je, ze je na nich ohromne mnozstvi vyhybek, pripojek, spojek, odbocek atd. coz zpomaluje jiz tak pomalou dopravu.
Ano, v londynskem metru ma slovo trasa vyznam spis zdruzujici, nez popisujici odkud kam vlak jede. Zatimco v prazskem metru je kazdemu jasne, ze pokud vlak nezatahuje, takze na trase A pojede z Dejvic na Skalku, v Londynskem metru jedna trasa ma nekolik koncu a dokonce po jednech kolejich jezdi vlaky nekolika tras. Napr. stanice Liverpool street station je obsluhovana Hammersmith&City Line, Circle Line a Metropolitan Line. Metropolitan Line ma jeste nekolik koncu, tkaze si to chce davat velky pozor, kam clovek nastoupi. Nastesti iformace jsou vcelku jasne podavane, takze jen malokdy se stane, ze clovek jede kam nechtel.
Londynske metro je ohromne. Bylo vybudovano jako prvni na svete a je to na nem videt. Celkove je zde kladen maximalni duraz na funkcnost, mene uz na design, takze se nekonaji zadne umelecke kreace, vsude jsou pouzite levne dlazdicky - mnohdy je dokonce problem najit vchod do metra, jelikoz proste vypada jako vstup do domu.
Londynske metro neni ani zdaleka tak spolehlive, jak by clovek chtel, nebo potreboval. Hlavne ve spicce dochazi k neustalym vypadkum (povestne signaling failures), takze se casto stava, ze clovek se na misto kam chtel nedostane vubec, nebo se znacnym zpozdenim. Proto je u kazdeho vchodu do metra prubezne aktualizovana cedule s vyznacenim jaky je provoz na jake trase. Doporucuje se pri vstupu zkontrolovat a podle aktualni situace si naplanovat cestu. Tato nespolehlivost je obzvlaste frustrujici, kdyz se chce clovek dostat treba na letiste (a nedej buh cestuje metrem na Heathrow) - ale zase tolik strasit ani nebudu (03/07/2008 ted jsem zrovna cestoval na Heathrow a Piccadilly line byla zavrena - takze asi tak ke spolehlivosti dopravy na Heathrow):-)
Londynske metro na nekterych trasach, nebo v nekterych vlacich nehlasi aktualni pozici. Proto si clovek musi davat pozor, kam jede. Zase na druhou stranu mnohde to ridici vynahrazuji tim, ze informace odkud a kam hlasi predem do mikrofonu. Ridici londynskeho metra jsou v zasade komunikativni, nekteri primo ukecani. V kazdem pripade se clovek drive nebo pozdeji dozvi kam jede, kde se vsude stavi, popr. infromace o uzavirkach, problemech na aktualni, nebo ostatnich trasach apod.
Pri vstupu do metra se doporucuje sledovat jakym smerem jedeme. Nastupiste se totiz rozdeluji na trasu metra a smer. Trasa je jasna (kazdy asi bude vedet, jakou trasou chce jet) a smer se oznacuje svetovou stranou (tedy eastbound, westbound, northbound, southbound). Proto se clovek vzdycky musi podivat na mapku, kterym smerem je jeho cilova stanice, a jakym smerem tedy chce jet a podle toho zajit na nastupiste. Novacek ma v tomto znacnou nevyhodu - mistni jsou rutineri, zenou se jak hladova zver a novacek s mapkou zkoumajici kudy a kam chce jet je brzo smeten davem. Proto plati, hned za turniketem hledat trasu (napr. District Line) a smer (napr. eastbound). Jakmile je clovek na nastupisti, tak je dobre se podivat po tabulich ukazujicich kam jede pristi vlak (nekdy i za jak dlouho, ale ta informace je zalozena jen na poloze toho ktereho vlaku, takze pokud je problem, tak se muze ukazovat i pul hodiny, ze vlak prijede za minutu). Kazdy vlak ma take vepredu ceduli se svoji konecnou. Upozornuji, ze konecna vlaku nemuzi korespondovat s konecnou trasy. Rekneme District line smer Upminster - ale vlak ma napis Barking. Je to tim samym smerem, ale vlak nedojede az na konec trasy. Tim se clovek nesmi nechat zmast a pokud tedy nechce jet v nasem pripade za Barking, tak klidne muze nastoupit. Aby to bylo jeste trochu komplikovanejsi, obcas se stane, ze vlak je "dynamicky" presmerovan. Ridic to vzdy ohlasi! Maximalne se doporucuje ridice poslouchat, proto ze pokud se to stane (mne se to stalo parkrat, neni to moc casty jev), tak pak muze clovek dojet uplne jinam.
Londynske metro je z hladiska tarifu rozdeleno do nekolika zon.
Zony 1-6 a A-D (nove 1-9). Rozdeleni na zony se v zasade preneslo i na nemovistosti a oblasti neprimo souvisejici s metrem, takze obecne se hruba vzdalenost od centra meri na zony (napr. povzdech, to je pekne daleko, to je az 4. zona).
Jizdne se plati podle zony nastupu a vystupu. U vstupu a vystupu z metra jsou turnikety, ktere oznaci jizdenku a pri vystupu se zjisti, za kolik cesta byla. Prestupovat lze v metru neomezene, omezen neni ani cas pobytu v metru. Samozrejme i v Londyne je mozno si koupit pernamentku (travel card) pro ruzne zony a delky platnosti (ja osobne si kupuju mesicni travel card na zonu 1 a 2 bratru za £89 14/07/2008 ted jezdim na predplacenku (PAYG), ale mesicni travel card pro zonu 1-4 je za £135). Pro zajimavost, zona 2 je asi o rozloze cele Prahy (kam az jezdi autobusy MHD 100-280).
Jeste neco k placeni a listkum v metru - obecne je mozne v metru platit nekolika zpusoby - hotove a dostat jizdenku s magnetickym pruhem opravnujici na jednu jizdu (velmi drahe a nevyhodne), papirovou travel kartu (zajimava alternativa pro ty, co budou hojne cestovat) a nebo oyster karta. Oyster karta je tzv. smart card. Da se koupit (no koupit, vetsinou je zadarmo k tarifu)skoro na kazde stanici a clovek si na ni "nahrat" penize (pay as you go - predplacenka), nebo nechat nahrat travel kartu (ta pak opravnuje na jizdu v urcitych zonach), nebo kombinaci obou (tedy napr. penize, plus travel kartu) - maximalne muzete mit na oyster karte tri pernamentky + hotovost. Podle me je nejvyhodnejsi Oyster karta - clovek na ni dostane slusnou slevu pro jednotlivou jizdu a tzv. daily capping - tzn. nikdy neprojede vic jak denni travel karta - 50p - takze se nemusi bat, ze castym jezdenim by prodelal gatata! Moje osobni doporuceni je, ze se vyplati pro kratsi navstevu predplacena oyster karta, pro usedlika oyster karta s pernamentkou. Jinak oyster karta a jizdenky (i papirove pernamentky) se daji koupit a nabit na kzade stanici v automatu (prijima hotovost a karty), u okenaka ve stanici (pokud je obsluhavane, v okrajovych ctvrtich tomu tak nebyva) a nebo u prodavacu novin (pokud tam maji logo oyster karty).

DLR
je vetsinou nadzemni doprava, velmi spolehliva, s vysokou hustotou stanic a hlavne, zcela automatizovana. DLR jezdi pouze na vychode Londyna. Vetsina stanic DLR je bez turniketu, ale DLR prochazi kazdou chvili revizor, takze podvadet se nedoporucuje. Narozdil od metra je prakticky bez vypadku.
Organizacne by se dalo rict, ze ma i nema trasy. Celkove se tvari, ze trasy ma, ale vlaky jezdi dost nahodne mezi ruznymi konecnymi stanicemi a mezi nekterymi konci neexistuje prime spojeni. Koncu je celkem 6. Aby se v tom clovek vyznal, tak je nekolik prestupnich stanic, bohuzel zadna "univerzalni", ze ktere by se dalo prestoupit na vsechny smery. Nejhezci je sednout si v DLR uplne dopredu, na misto kde by jinak sedel ridic (bacha, vyjmecne se stava, tam prijede zrizenec a ridi DLR manualne, tudiz vas z mista slusne vystrnadi) a projet se osvetlenym tunelem pod Temzi (Mezi Mudchute a Cutty Sark Greenwich).
Na DLR plati jizdenky a travel karty TFL, ale krome stanice Bank neni mozne na ni plynule prestoupit (tedy na jeden listek prejit z metra na DLR - vzdy je nutno vystoupit z metra a nastoupit na DLR).

BUS
posledni standardni dopravni prostredek je autobus. Autobus je doprava pro socky - no offence. Autobusu je v Londyne nepocitane. A jezdi skoro vsude, huste a nespolehlive. Vzhledem k neustalym zacpam je jizda autobusem spis loterie. Naprosto se autobus nedoporucuje, pokud se clovek chce nekam dostat na cas.
Kvalita dopravy autobusem je dost promenliva. Obecne autobusy nejsou nijak precpane, ale hlavni tahy v zasade porad.
Krome klasickych double-deckeru (dvojpatrove autobusy) tu jezdi jeste kloubove autobusy a nejruznejsi mensi mutace - nejmensi jsou velikosti dodavky. Cislovani je od 1 do cca. 800, ale jezdi tu i hromada oblastnich autobusu zacinajici na pismena (Erika ma favorita H2).
Jednu velkou vyhodu oproti metru ale autobus prece jen ma. Ano, je velmi pomaly, mene jisty, nevite, jak dlouho budete preslapovat na autobusove zastavce, nez opravdu neco prijede, ani jak dlouho pojedete, ale! seznamite se velmi rychle s kouzly Londyna - jak s hlavnimi tahy, tak s postrannimi ulickami, mnohem lepe a drive se orientujete, kde co je, a objevite take spoustu zajimavosti, o kterych byste v te cerne dire metra nemeli ani potuchy... Navic, ta uzasna rozhledna z predniho sedadla nahore v double-deckeru... nadhera!
Nekolik zajimavosti a rad ohledne cestovani autobusem.
Jizdenky lze koupit u ridice, krome kloubovych autobusu. Kupovat si u ridice se nevyplati, je to jeste drazsi, nez normalni jizdne.
1) Krome kloubovych autobusu (idealnich pro jizdu nacerno) se pri vstupu do autobusu ukazuje ridici jizdenka, popr. se pipa oyster card. Pokud ma clovek carnet, pak se da ridici a clovek si necha kontrolni ustrizek.
2) Na hornim patre double-deckeru se nesmi stat. Stejne je to prakticky nemozne, jelikoz na hornim patre jsou z neznameho duvodu odstredive a setrvacne sily mnohem silnejsi, a tak to clovekem pekne hazi. Na schudcich mezi podlazimi (pokud je autobus jeste v chodu a netrpelivci se presto uz uz chteji dostat dolu ci nahoru) se clovek musi drzet jako kliste, jinak si pri nahodnem rozjezdu pekne namlati.
3) Autobusy stavi pouze na znameni. Clovek si musi neustale hlidat, kde je, jinak mu autobus nezastavi a on prejede. Rozhodne se nedoporucuje nikomu rikat "vystup treti zastavku" apod. jelikoz treti zastavka uz muze byt klidne konecna. 15/07/2008 nektere linky uz zacinaji hlasit stanice - neda se na to spolehnout, ale lepsi nez rezetym dratem do oka.
4) Je mozne se zeptat ridice (pozadat jej) aby vam na dane zastavce zastavil, nebo rekl. Vetsinou jsou velmi ochotni, pokud na vas v tom mumraji ovsem nezapomene...

Overground
Neni to tak davno, co TFL (Transport for London) koupil provozovatele vlaku Silverlink. Okamzite po koupi provedl nekolik veci - zavedl ctecky oyster karet na kazde stanici, premaloval vlaky a plne je zapojil do systemu metra. Overground jezdi nad zemi (to ostatne vetsina metra take) a je obsluhovan klasickymi vlaky. Je spolehlivy, v zasade i rychly, jen jezdi na celkem obskurdni trase (zapad Londyna se severnim obchvatem do vychodniho Londyna). Planuje se celkem velka expanze, ale uvidime, jak to vyjde. Obecne pohoda, turisty ne moc vyuzivana (vyhyba se centru Londyna).

Vlaky
Po uzemi Londyna lze jezdit take vlaky. Vlaky jsou v Anglii provozovane soukromne - hromada spolenosti ma hromadu tras. Obecne plati, ze vlaky jsou velmi spolehlive, ale z hlediska placeni je to tak trochu nedomyslene. Prvne, pokud cestujete vlakem po Londyne, mate dve moznosti placeni - bud si koupite jizdenku na vlak (stejne jako v Cechach), nebo mate pernamentku (jak Oyster, tak papirovou) a pak muzete cestovat na ni. Musite si ovsem pred cestou overit, jestli na dane trase pernamentka plati a jaka zona to je. Vlakem se velmi rychle dostanete ze zony 1 a 2 (coz je nejbeznejsi seznam zon pro turisty) a pokud vas chytne revizor bez platne jizdenky, tak je to pokuta. Ve vlacich se vetsinou hlasi zastavky, ale neni to pravidlo, tak si clovek musi davat pozor, kde je.

Tak to je prozatim vsechno, clanek budu ovsem aktualizovat, podle toho, na co si vzpomenu.
Jeste na zaver, nejdulezitejsi stranka http://www.tfl.gov.uk - hlavni stranka spolecnosti Transport for London, kde se da docist naprosto vsechno o doprave po Londyne, cenach, casech, je tam i jurney planner.

Zivot s Mongolem

Bydlime v share-housu a jiz dobreho pul roku se nam tak dostava vysady zit pod jednou strechou s parem Mongolu. Za tu dobu stacili obohatit nase obzory a chapani o spoustu novych, dosud pro nas neznamych a podivuhodnych poznatku o tomto vyjimecnem lidskem druhu, o ktere neni mozne se nepodelit.
Tedy shrnuto a podtrzeno:

Mongol neresi - neco nefunguje = kaslu na to, on se o to nekdo postara. Samozrejme ovsem nezapomene prubezne sledovat, zdalipak se o to uz nekdo jiny nepostaral.
Mongol resi - neco nefuguje (ale ja to nutne potrebuji!) = pouziji nejhrubsi silu a treba to opravim. Je ucpany spolecny odtok pracky a drezu - pri prani odpojim pracku a stacim do kybliku, ktery potom vylevam. Samozrejme po skonceni prani to zpatky nezapoji, nebot uz to nepotrebuje.
Mongol neuklizi - Mongol se naprosto nezajima o poradek, nebo zakladni hygienu. Spinava vana, nesplachnuty zachod, nevynesene odpadky, neumyte nadobi a popatlane kuchynske spotrebice ho nechavaji zcela chladnym. V zasade mu ale nevadi, kdyz nekdo jiny uklidi. Vznikly poradek ale samozrejme neni pro Mongola jakymkoliv impulsem k jeho udrzovani.
Mongol chce byt Evropanem - Mongol s radosti napodobuje vsechno, co dela Evropan. Zacal pit pivo, svetacky pouziva fraze, jejichz vyznam nechape, vyzdobil si pokoj vanocnimi blikajicimi svetylky - bohuzel naprosto nepochopil, ze nekdy se za vecmi skryva i hlubsi smysl.
Mongol rad, casto a dlouze vari - nejradostneji vari uprostred noci. Bohuzel jeho stravovaci navyky jsou v prikrem rozporu s tim, na co je nasinec zvykly. Vetsinu jejich stravy tvori varene skopove kosti s bramborama, mrkvi a ryzi (plus ruzne kombinace techto surovin). Spolecnym jmenovatelem vsech jeho jidel je, ze jsou neskutecne mastna a smrduta.
Mongol je predevsim masozravy - Mongolova sesticlenna rodina sporada kazdy tyden ctyri ovce a navdavkem mesicne jednu kravu. Maso je jiste velmi chutne - Mongol nepouziva zadna koreni, ani sul. Pozor ale! - bileho masa se Mongol stiti - nepozre ho, jak je Mongoluv zivot dlouhy!
Mongol se s nicim nepare - mongol nechodi pro ranu daleko. Mongol (zenskeho pohlavi) byl vyhozen z prace za to, ze zmlatil sveho kolegu (muzskeho pohlavi), ktery mu nehodou svrhl podnos s jidlem. Toto chovani ma asi puvod na mongolskych stepich, kde podnosy nemaji.
Mongol ma podivne vztahy se svymi bliznimi - Mongol se podivuje nad tim, dozvi-li se, ze znate presny vek sveho zivotniho partnera, nebo ze osobne znate sveho svagra.
Mongol neotevira dvere - Mongol neotevre dvere ani kdyby hrom bil, predstira hluchotu. Jedinou vyjimkou je, ceka-li Mongol druheho Mongola, potom dvere otevre.
Mongol nesnese cerstve vyprane pradlo - Mongola je velmi obtizne presvedcit, aby si pradlo po vyprani vyndal z pracky. Obvykle to trva dva az tri dny, nez se uvoli zatuchle pradlo skutecne vyndat. Nepotrebovali-li by pracku i ostatni spolubydlici, zrejme by pradlo vyndal az v momente, kdy by potreboval prat pradlo dalsi.
Mongol je vasnivy cyklista - v Mongolsku je prestizni zalezitosti vlastnit kolo. Mongol prijivsi do Londyna je okouzlen nabidkou bicyklu a okamzite si jeden zakoupi. Ze nema kdy, proc a kam na kole jezdit neni pro Mongola dulezite, umisti ho na balkone a nikdy v budoucnu ho nepouzije. Se zalibenim se ale na nej chodi obcas divat.

Ano, zivot s Mongolem je zajimavy a pestry, stejne jako jeho strava :-)

Alghero - dalsi zimni odskok za slunickem

Uniknout ze zimy a trochu se ohrat na slunicku, to bylo to, co nas hnalo na jih =) Cenik letenek na www.skyscanner.net nam napovedel, ze Sardinie bude to prave..... A bylo!

No jestli chcete, podivejte se na fotky... jsou radne okomentovane, jak je nasim zvykem... =)

Alghero, Sardinia (03.03.2007)

Papa, Erika =)

Bath

Bath je lázeňské město a je to prý nejkrásnější město v Anglii. Bath prý rozhodně musíme vidět. Bath je prý až tak úžasné, že nám na jeho prohlídku nebude stačit jeden den, prý alespoň dva dny budou potřeba.... takové jsme zhruba měli informace, než jsme se vypravili do Bath... na dva dny!
(Předem jsme si objednali jízdenky a nocleh v hostelu)

A tak jsme přijeli do Bath a shledali jsme že
... je to šedivé otlučené město, celé postavené z pískovce, jenž opadává a chytá plíseň
... je to město totálně rozbitých a divně záplatovaných chodníků
... je to město silně "poddimenzované" = všude fronty, všeho nedostatek
... je to město malé, které člověk křížem krážem projde za dvě hodiny
(... ještě se hodí dodat, že počasí bylo opravdu velmi fryšné - pošmourno, zataženo, zima jako v psinci ... tohle ale nesvádím na město, za to skutečně nemohlo...)
A co z toho vyplývá? "Proboha, co teď!?" řekli jsme si po oněch prvních dvou hodinách pobytu. Chtě nechtě, oba nás popadla těžká trudomyslnost...

Nebudu popisovat, jak těžce jsme protrpěli ony úmorně dlouhé dny, hodiny a minuty v tomto nehostinném místě... jak nekonečně dlouhé byly hodiny strávené v hostelu nevlídném a studeném...

... snad jen díky místním kavárnám, kde jsme strávili určitě více než polovinu času a kde jsme vypili mnoho litrů kafe, jsme to tam nakonec celé nějak přežili...
A když jsme se konečně naprosto psychycky vyčerpaní posadili do zpátečního vlaku směr Londýn, jedno jsme věděli jistě - NO MORE BATH!

Bath

xxx Obrázky přikládám a jestliže se vám podle nich zdá, že jsem si v textu trochu zapřeháněla, tak věřte, že nezapřeháněla! Mesta jako takoveho na nich moc neuvidite, protoze bylo skutecne tak frustrujici, ze se nam ho nechtelo ani fotit... xxx

Mějte se krásně...... a nejezděte do Bath!! Pa pa, Erika

Padá sníh, pojedeme na saních =)

Sníh! V Londýně, ve kterém nikdy nesněží, napadl sníh! Jedinkrát za zimu se nám tu nasypal a tak jsme si ho vyfotili... =)

Snih v Londyne

PS. Nemáte někdo k půjčení sáňky?
Erika

Cambridge

Abychom nelenili, také aby nám něco neuteklo, ale hlavně abychom ukojili své vrozené badatelské pudy, rozhodli jsme se jednou takhle o víkendu podniknout celodenní výlet do anglického města Cambridge, slavného to místa vzdělanců a univerzit.
Našli jsme tam spoustu univerzit (kdo by také čekal něco jiného, že) a spoustu kol. Ano, těch jízdních... byly jich tam všude desítky ... stovky ... tisíce..... no vážně! ... koukněte se, jestli mi nevěříte... =)

Cambridge

Tož ať vám vítr fouká do pedálů! =) Papa, Erika

Z Cecha Anglicanem za tri mesice (a chlup)

Pred cestou:
Ukoncete co se ukoncit da - najem, pujcky, pravidelne platby. Pokud se neco ukoncit neda, zautomatizujte si to (pravidelny prikaz), nebo nekoho instruujte, aby veci vyrizoval za vas. Presmerujte vsechny na adresu pribuzne osoby, aby vam nechodili, treba dulezite dopisy na starou adresu. Nemam to vyzkousena, ale existuje institut "universalni plne moci", ktera opravnuje drzitele teto plne moci k plnemu pravnimu zastupovani cloveka. Pokud tedy nekomu opravdu duverujete, muzete mu tuto plnou moc dat a on pak za vas muze vyrizovat vsechny nalezitosti v Cechach.
Jeste jedna vec me pred odchodem napada - kreditka. Pokud mate, nebo mate moznost si ji obstarat, tak do ni urcite jdete. V Anglii je dobre mit kreditni kartu (mineno opravdovou kreditku, nebo debitni kartu, nebo tak neco!) a muze se vam hodit na mnoha mistech - krome toho je dobra rezerva penez na pripad nouze...
Sezente si letenku - da se jet autobusem, ale to neni dobry napad. Autobus jede 18 hodin a zacinat novy zivot naprosto rozlamany po narocne ceste je opravdu jen pro drsne povahy. Letenku si sezente alespon 2 mesice predem, je to levnejsi. Docela dobry napad je si objednat i zpatecni letenku z Londyna do Cech a zpet. Muzete si tak dovezt dalsi veci (ja tomu rikal druha vlna) a v pripade, ze by vsechno zkrachovalo, mate jistotu, ze se v pohode vratite do Cech.
Zabookujte si hostel (treba na hostels.com, nebo hostelworld.com, pro Londyn doporucuju St. Christophers)- prvni ubytovani je problematicke. Bud uz v Anglii nekoho znate a budete zit u nej, nebo ne, pak doporucuji hostel. Samozrejme, muzete zkusit se s nekym domluvit na roomsharu z Cech, ale je to blaznovstvi - naprosto tak netusite, do ceho jdete. Opravdu, hostel je dobry zacatek.
Balte si jen nejdulezetijsi veci. Mejte na pameti, ze do letadla dostanete jen 20 Kg. Take si uvedomte, ze s bagazi budete muset csestovat mestskou dopravou - ta je sice vstricnejsi k osobam stehujicim velke naklady, ale zase je tu min jezdicich schodu a v metru se hodne prelejza hezky po svych (to je varovani pro majitele lodnich kufru :-))
Nasetrete si dostatek penez. Bez obalu - tisic liber na osobu je minimum ! Cokoliv min je risk. Penize si vymente predem pokud mozne nekde s dobrym kurzem. penize si rozdelte, nikdy je nedavejte na jedno misto vsechny, kdyby doslo k nejhorsimu a neco se ztratilo. Proc tolik - no pocitejete se mnou - prvni mesic ubytovani - £250 + £250 deposit, doprava £100, komunikace £50 (telefonovani, internet), jidlo apod. £200 - to mate hned £850. Krome toho, neverte moc tomu, ze vyplata se plati tydne. Tydne se plati jen podradne prace - kvalifikovani zamestnanci maji vyplatu mesicni. Tak se pripravte i tuto eventualitu!
Sepiste si dokonaly zivotopis. Nechejte si ho zkontrolovat od co nejvice lidi, pokud mozno i rodilych Anglanu. Delejte anglicky zivotopis, strukturovany (nekdy take receny resumu). Zivotopis si vytisknete mnohokrat - nikdy nevite, kolik kopii budete potrebovat. To ze nemate anglickou adresu a anglicke cislo vas nesmi znervoznit. Kontakty doplnite az v Anglii. Sezente si reference a referenty. Staci kdyz napisou par radek lamanou anglictinou, ze vas znaji a jsou s vami spokojeny. Krome toho musi byt pripraveni na pozadani toto zoopakovat do telefonu, nebo mailu.
Tesne pred odjezdem se zaregistrujte na co nejvice pracovnich strankach. Az dorazite, zacnou cas kontaktovat agentury, budte na to pripraveny ! Telefon v pohotovosti.
Kupte si redukce na zasuvky - muzete az v Anglii, alespon jednu byste mit meli - s rozdvojkou.
Tesne po prijezdu:
Prepokladam, ze jste uspesne pristali, s bagazi nebyly problemy a z letiste jste se dopravili do centra Londyna. Ted nejspis stojite na nadrazi, vsude divny lidi, mluvi prevazne anglicky atd.
Z kraje je potreba potreba si sehnat mapu. AZ London je jasna volba a da se sehnat na kazdem rohu, nebo v automatech. Bez vahani kupte. Nasledne je potreba se dopravovat. Jelikoz naprosto netusite kdy a kam budete cestovat, tak kaslete na setreni a kupte si tydenni travel kartu na dve/tri zony + nejaky cash k tomu. Proste chtejte Oyster kartu. Staci si zajit k okenku na zastavce metra (prepokladam prijezd na Victoria/Liverpool street/Baker Street) a pozadat o vydani. Vyplnite tupy formular (kde se cekaji anglicke udajte piste ceske, telefon preskocte), nebo bez formulare na tyden. Zaplatite a jdete - jdete si vyzvednout mapu metra. Zdarma v kazde zastavce v neomezenem mnozstvi! Pak uz staci projit turniketema (provest tzv. touch-in) a smerovat se. Kazda lajna jezdi nejakym smerem. Najdete si smer (sever, vychod, jih, zapad) ktery potrebujete a jedte. Bohuzel popisovat jak funguje Londynske metro je slozite a hlavne na to prijdete sami rychle (ti co na to neprisli se muzou podivat na muj clanek o doprave v Londyne). Upalujte rychle do hostelu (i kdyz upalovat s bagazi je slozite). Ubytujte se a relaxujte. Urcite toho mate dost. Doporucuji vyrazit v patek - mate pak vikend na aklimatizaci. Jeste nez upadnete do spanku spravedlivych doporucuji koupi SIM karty. Daji se koupit skoro vsude. Samozrejme ze si neporidite pausal, ale PAYG - tedy preplacenku. Jakou sit si vyberete vam neporadim - vsechno ma sve vyhody a nevyhody. Pokud by snad nekdo opravdu nalehal, tak osobne mam O2 simku s aktivovanou sluzbou levnych hovoru do zahranici a jsem maximalne spokojeny.
Druhy den:
Stravili jste svoji prvni noc v Londyne. Celkem sila ... Ovsem v hostelu nemuzete zustat dlouho - je to neprakticke a vlastne i drahe. Proto si najdete nejakou internetovou kavarnu a hledejte si ubytovani. Nejlepsi stranky jsou jasne www.gumtree.com. Sepiste si bydleni, co vas zajima a jdete telefonovat (a uzivejte si super anglictiny, kterou vas urcite nikdo neucil :-)) Pak uz jen jezdete a vybirejte. Je naprosto normalni, ze si bydleni sezenete za jeden den. Lidi tu normalne v sobotu funguji, tudiz zadny problem sehnat ubytovani i o vikendu.
Jen co mate ubytovani aktualizujte sve osobni informace. Mejte na pameti, ze vas agentury budou shanet pres telefon - takze telefon pripraveny. Nebojte se anglictiny a telefonovani. Agenti vetsinou vsechno odkecaji za vas. Mail a jine formy komunikace nemaji cenu - nesnazte se tomu uniknout :-) Zvedejte peclive vsechny telefony a budte v klidu. Snazte se dohodnout si interview. Pripravte se, ze za a) budou vam volat lidi, ktery budou zkoumat, coze to vlastne delate a na co byste jim mohli byt dobry (takze jim odrikate svuj pribeh a hlavne jim odrikate co umite a co chcete delat) b)budou vam volat lidi, kteri se snazi narychlo sehnat nekoho na interview (to je vlastne dobre!) c) budou vam volat lidi, co se vas budou chtit udat na speky (napr. prace za malo, nekde hodne daleko) . Budte pravdomluvny a mejte jasno v tom, co chcete delat! Zadny frajerinky, ale ani prehnana pokora. Prvni krok je zajistit si interview. Je jedno jake, zpocatku se musite otrkat a zjistit, ajk to tu chodi. Tudiz jakekoliv interview je super, minimalne si pokecate. Po interview byste meli dostat zpetnou vazbu. Tedy bud odmitnuti (je slusnost rict proc), nebo nabidku. Lepe receno, nabidku nabidky. Prvne totiz musite souhlasit, ze vubec chcete nabidku dostat, jelikoz spolecnosti (mejte napameti, ze i spolecnosti jsou rekneme jesitny) nechteji davat nabidku nekomu, kdo ji nechce prijmout. O nabidce se licituje - snazte se zvyzovat cenu, nebo si sehant nejaky bonus navic, je to bezne. Kdyz mate nabidku, mate vyhrano. Uz se jen pripravte na prvni den v praci a uzivejte si. Ti, co chteji hledat jinou praci (mene kvalifikovanou, docasnou atd.) muzou zkusit jako dobry vychozi bod tyto stranky.
To je pro zacatek vsechno - jeste si muzete zaridit bankovni ucet, ale jinak se vsechno odviji od prace - takze priorita je jasna. Mozna jste se uz nechali znervoznit tim, ze je potreba mit NINo (National Insurance Number) a registraci na Home Office (WRS Workers registration scheme). Takze, ano, musite ji mit, ale da se zaridit az sezenete praci - to ze nemate NINo a WRS neni duvod k tomu, abyste nedostali praci! NINo muzete dostat i bez prace (mineno bez nutnosti mit praci), WRS nikoliv.
Ceho se vyvarovat:
Rozhodne alkoholu a cigaret. Oboje je drahe a oboje je navykove. Mozna vas budou novy kamaradi z flatsharu lakat apod. nenechet se zvyklat. Uvedomte si, ze oni uz maji pravidelny prijem a vy ne! Poradne oslavit muzete treba prvni vyplatu :-) Otazka co s volnym casem - cestujte. V Londyne je hromada volnych muzei - staci si vybrat. Velmi dobre jidlo se da sehnat na Camden town Lock market - od 1730 maji za libru porce jak **** :-) Poznavejte Londyn a jeho rozmanitosti.
Kdy prijit: to je strategicke rozhodnuti. Co se tyce dne v tydnu, doporucil bych patek/ctvrtek a hledat praci od pondelka. Co se tyce mesice v roce, tak jsou tu dva velke sezoni vykyvy v pracovni nabidce - jeden je duben, kveten, pocatek cervna, druhy je konec zari, rijen, zacatek listopadu. To je idelani cas. Nechodte tesne pred koncem roku a o prazdninach.
Bank account:
Zadny problem - navstivte pobocku HSBC s pasem a reknete, ze chcete Passport account. Nenechte se odradit, nekde po vas budou chtit dalsi potvrzeni, pro tyto pripady je odkazte na jejich stranky. Nekdy je lepsi primo se zaregistrovat na strankach HSBC (tlacitko "Apply no"), tim si usetrite radu problemu. Samotne vyrizeni je proste - za 15 minut mate ucet otevreny. Jen pamatujte, ze do 14 dni je potreba na nej vlozit minimalne £5, aby bylo z ceho strhnout poplatky. Stejne tak vam domu prijde dopis, ze si mate dojit pro kartu a PIN. Pokud neprijde, skocte si na pobocku, kde vam ucet zalozili a primo se jich zeptejte. Jinak pokud mate radi obstrukce, zkuste jine banky, ale pripravte si minimalne proof of address, nejlepe vsak vyplatni pasky, contract, letter from employer a prooof of address (nejlepe dva). Toto se v posledni dobe zlepsuje, banky reaguji na prival lidi bez proof of adress, kteri nechteji overdraft accounts - takze se da i jinam. Pokud vim, HSBC je stale nejvstricnejsi.
Prvni den v praci:
Nez nastoupite do prace, bude potreba vyplnit nejake papiry (proste paper work). V zasade po vas budou chtit vase nacionalie (jmeno, adresa, kopie pasu, cislo uctu - to musite mit ! Jinak jsou desne, desne problemy. Pokud jste si ucet nevyridili, dejte ucet kamarada, kolegy a mazejte si ho zaridit). Horsi bude, ze po vas budou chtit WRS a NINo. Ty zatim nemate. Ale hlavne, ty zatim ani nepotrebujete! Domluvte se s firmou, ze oboje dodate pozdeji. Take po vas budou chtit formular P45 - nemate, je to vase prvni prace v Anglii. No problem P46 to resi. Okamzite kontaktujte HR a chtejte letter from employer - alespon tri :-) Jak si zpracovat NINo a WRS je popsano nize.
Home office - step by step:
stahnout a vyplnit formular (formulare jsou napravo)
dodat dve podepsane fotografie
dodat proof of identity (nejlepe obcanku, ta je postradatelna)
vlozit cislo bankovni karty - ostatni formy platby jsou zdlouhave
Zajit na nejblizsi Post office a koupit si obalku. Obalku popsat (vcetne zpatecni adresy) a poslat nejlepe jako recorded delivery (staci i special delivery)
Cekat (je mozno si pres net overit, ze zasilka byla dorucena)
Pak prijde potvrzeni o platbe (mozno overit v bance, ze si HO strhlo penize)
Nasledne prijde obcanka.
Do mesice pak prijde dopis, slavnostne potvrzujici, ze jste radne zaregistrovany. Soucasti dopisu je i ustrizek s vasi fotkou, slouzici jako doklad o legalnosti vaseho zamestnani pro daneho zamestnavatele. Pamatujte, ze prvni registrace je zpoplatnena, dalsi registrace je uz zdarma (pri zmene zamestnavatele). Pokud jeden rok kontinuelne pracujete v Anglii dostavate tzv. rights of free movement tzn. muzete pracovat pro koho chcete a zadne dalsi registrovani uz neni potreba. Mejte na pameti, ze je potreba opravdu posilat registrace pri kazde zmene zamestnavatele. Jinak se vystavujete nebezpeci, ze nebudete moct dostat EEA1.
Celkove je potreba pripomenout, ze vyhybani se povinnostem se nevyplaci. Opravdu toho neni mnoho, co musi clovek udelat a pokud se na to vykaslete, muze se vam to seredne vymstit (napr. nebudete dostavat poradny duchod, budete muset doplacet za nemocenske pojisteni atd. atd.).
Stejne tak si schovavejte jakekoliv dokumenty (hlavne vyplatni pasky, kontrakty apod.) - urcite se vam budou hodit! V Anglii si na to kazdy potrpi - tim ze tu neni jednotna legislativa tak nikdy nevite, co bude kdo potrebovat k overeni ceho :-) Obecne plati, ze nejvetsi vahu maji veci typu dopis od zamestnavatele, vyplatni pasky a kontrakty (jakehokoliv druhu - prace, byt). Stejne tak si shromazdujte reference (byt, zamestnani). Takze nez od nekud odejdete, nechejte si napsat, ze jste tam treba bydlel, a ze s vami byli spokojeni. To same v praci.
NINo
Informace jsou k nalezeni zde a jeste par rad k tomu:
Zjistit si tyto udaje:
Vlastni adresu (vcetne post code) a svoje telefonni cislo (to jen abyste zbytecne nezdrzovali, pokud si neco z toho nepamatujete)
jmeno, adresu spolecnosti (vcetne post code) kde delate + jmeno a telefon na kontaktni osobu (nejlepe HR osobu)
Datum prijezdu do Anglie
Datum nastupu do prace
naucit se spellovat :-)
Pokud mate tyto veci po ruce na papire, zavolejte na cislo NI linky a jak se vas budou ptat, vsechno to do nich hrnte. Urcite se budou ptat, jestli uz NINo nemate a jestli jste opravdu zamestnan - oboje potvrdit !
Nasledne se dozvite kdy a kde budete mit interview - oboje vam prijde postou. Stejne tak vam bude v rychlosti naznaceno, co vsechno budete muset dodat. Namatkou jmenuji:
Proof of identity (pas, obcanka, ridicak)
Proof of address (dle slov agenta: cokoliv uredniho s vasim jmenem a adresou) - bank statement, utility bill
Contract
Posledni vyplatni pasky.
Trpelivost - bude to trvat 30 minut.
Jinak samotny telefonat je v pohode, volal jsem dvakrat a vzdy se mnou mluvil nekdo s naprosto dokonalou anglictinou, vyslovnost jak z pohadky, mily, ochotny otazku zopakovat atd. Cely telefonat je spis o spellovani nalezitosti a trva cca. 10 minut.
V dopise se dozvite vsechny dalsi nalezitosti - tedy presne misto a cas a hlavne, kompletni seznam toho, co je potreba donest (tento seznam je pro kazdeho jiny-nelze obecne rict, co vsechno po vas budou chtit). Proti slibovanemu se navic objevila polozka dopis od zamestnavatele (neni problem, stejne uz urcite mate jeden pro WRS).
Ve stanoveny cas se dostavte na urad. Pokud mozno jeste o neco driv. Uvedte se a zachvilku se s vama da do prace urednik. Jeho ulohou je overit a vyplnit formular - samotna procedura (kdyz jde vsechno dobre) je kolem 15 minut. Vetsinu casu bude urednik vyplnovat formular a sem tam se vas zepta na neco doplnujiciho. Hlavni vec, kterou je treba overit je tedy to, ze jste opravdu zamestnan a opravdu mate bydliste v Anglii - ostatni veci jsou podruzne. Proto se ujistete, ze mate vyplatni pasky a proof of address. Jen upozornuju, ze po me sla na radu slecna, co mela jako proof of address dopis od matky z Polska - tak na to pozor, byla hned vypoklonkovana. Proof of adress zasadne utility bill, bank statement apod. Pokud totiz urednik nebude schopen overit, ze mate pravo na NINo, tak zacinate kolecko znova - volate si pro pohovor apod. tzn. cista ztrata casu dva mesice.
Po pohovoru dostanete potvrzeni, ze jste pozadali o NINo a prislib, ze do 8 tydnu byste meli dostat vyrozumeni. Stejne tak dostane zpatky originaly vsech dokumentu. Pak uz zbyva jen cekat - az budete opravdovym Anglicanem.
V okamziku, kdy vam prijde NINo je zcela vyhrano. Staci ho jen dat HR oddeleni a tesit se z toho, ze jste zcela naturalizovany (nekdo radosti i denaturalizovany). Jen jeste za par tydnu prijde karticka s NINem + instrukce, co delat pri prestehovani, ztrate a upozorneni, ze karticka neni proof of identity, nebo proof of address.
Pojisteni:
Kdyz mate NINO je mozne pozdat o kartu pojistence. V zasade nema valneho vyznamu - ona je tu vedena jako slevova karta na osetreni v cizine. Osetreni je v Aglii bezplatne pro vsechny, staci se prihlasit u doktora, dodat proof of address (tzn. dokazat, je jste UK resident) a je to v pohode. Ceskou karticku je nutne odeslat do Cech zpet sve pojistovne spolu s dukazem, ze odvadite pojisteni v Anglii (tedy vyplatni paska).

clanek byl aktualizovan 01/08/2008