Divoká jízda na Divokou Šárku

Jak jsem slíbil, tady je něco o výletu na Divokou Šárku.
Prvně snad několik situačních poznámek.

• Nejsme spořádaní cestující
• Cestovali jsme tramvají (šalinou pro Brňáky)
• Cesta byla dlouhá (hodinu)
• Cesta vede skrz celou Prahu
• Já mám lítačku (tramvajenku, prostě měsíční jízdenku) ... neoznačenou
• Slečna EKG nemá žádnou jízdenku
• V tramvajích se občas vyskytne revizor

A to se právě stalo v sobotu. Ujeli jsme sotva tři zasávky a co nevidět, napříč prázdnou tramvají se k nám žene podezřelý člověk. A opravdu, byl to revizor. Naštěstí velmi hodný ! U mě mu vůbec nevadilo, že jsem neměl označenou lítačku a u slečny EKG celkem s přehledem vyřešil situaci, že vlastně nemá nic - prostě nás vysadil na stanici metra a slušně se s námi rozloučil. A tím vlastně skončilo dobrodružství s revizorem - i když zpáteční cestu jsme jeli opět tramvají - pro změnu bez revizorů.

Divoká šárka je velmi milé prostředí. Hned po vstupu jsme pořídili fotku slečny EKG na ceduli vítající nás v parku a pak šup dovnitř.
Koupaliště Džbán je velké, zachovalé (za 40. let minulého století) a kupodivu se tam pár lidí oddávalo vodním radovánkám. Původně jsme jej chtěli obejít, ale nakonec jsme si to rozmysleli a šli radši rovnou nahoru. Po několika fotkách před náročným výstupem jsme se vydali vzhůru. Kopec sice vypadá, že bude velký, ale zdání klame. Ostatně o tom by mohli poreferovat ovce a kozy (zvířata), která tuto trasu velmi často absolovují - jsou přiložené na přiložených snímcích =) Pak jsme se prošli přímo šáreckým údolím - došli jsme až ke koupališti (ne Džbán) a pak zpět. Před zpátečním výstupem z údolí jsme se posílili a pak obrnili na cestu tramvají.

Divoka Sarka

A co říci závěrem ? Kolik třešní, tolik višní, a doufám, že se podobné akce budou opakovat častěji - bez revizorů, samozřejmě !