Reise Reise ..... Radotín, Benešov, Konopiště, Jílové u Prahy ....

Takže tento víkend, jak již tu bylo někde zmíněno, se nesl ve znamení pochodů. Už jsem také psal o tom, jaký by měl být plán. Takže hned úvodem řeknu, že jsme opět velmi flexibilně zareagovali na nastalou situaci a plány trochu změnili...

V pátek jsme vstali celkem brzo a vydali se na plánovanou cestu. Na zastávce tramvaje jsme ovšem došli k závěru, že místo výletu na Konopiště je výhodnější (jak ekonomicky, tak podle počasí a všeobecně) jet někam jinam. A jako místo návštěvy jsme zvolili (no spíš já zvolil a Erika souhlasila) Radotín - město mého dětství.
Dopravili jsme se tam pomocí vlaku, z Hlavního nádraží - jsme prostě vlaky posedlí :-).

Po vystoupní z vlaku jsme se vydali na zběžnou prohlídku města. Přes náměstí a restauraci "U portlandu" (kde se konalo několik svateb naší rodiny) jsme se kolem kostela a gymnázia dostali k domu rodiny Šnáblových. Tam jsem strávil hodně času, hlavně pak na návštěvách, ale také jsem tam do pěti let žil.
Chtěli jsme se stavit za dědou, ale ten byl zrovna na cestách, takže jsme se pomalu vydali na sídliště. Tam vyrůstali mamka a tatka.
Odtud jsme pokračovali kolem bývalého domu Horkých a kolem kina (lístek tam stojí jen 60 Kč !) směr Višňovka k domu dědy Linka.

Radotin 28.10.2005

Cestou jsme minuli zvláštní dům, který jsem několikrát viděl ve snech, ale netušil jsem, odkud ho znám.
Višňovku jsme hezky minuli, ale vzhledem k tomu, že jsem tam dobrých 20 let nebyl, jsme se celkem trefili ... Domek je ve stadiu rekonstrukce - přední část je opravena a na baráku vládla tvůrčí atmosféra.
Erice pak už ze zvyku začala být zima, takže jsme utíkali zpět na vlak.

Večer po návratu domů jsme šli na film Doblba. Film rozhodně nenadchnul - viděl jsem již mnohem zdařilejší kousky, ale tak, zas úplně to nejhoší to nebylo ...
Na večeři jsme skočili do naší super restaurace - Hejtmanské bramobory byli vynikající, stejně jako pivo :-)

V sobotu jsem pak vyrazili na výlet na Konopiště a do Jílového. Všechno šlo až podezřele hladce. Hned na nádraží ve Vršovicích nás čekalo překvapení - chlap s tak dlouhým nosem, že i Pinokio by záviděl :-)
Po té, co jsme dorazili do Benešova, jsme šli směr Kanopiště. Cesta byla krásná - slunce svítilo a stromy hrály všemi barvami.

Na zámek jsme dorazili v době polední pauzy. Koupili jsme si vstupenky na 3. okruh - tedy soukromá rezidence rodiny Ferdinanda d'Este. Mezitím jsme poobědvali v parku.
Erika si na sluníčku chvilku zdřímla a mohli jsme jít na prohlídku.
Během více jak hodiny jsme viděli řadu zajímavostí ze soukromého života následníka trůnu.
Fotogalerii si můžete otevřít zde:

Konopiste a Jilove 29.10.2005

Hned jak prohlídka skončila jsme museli pelášit na vlak a jet směr Čerčany. Po přestupu na dvojpatrák do Jílového si Erika zase dala svých dvacet.
Jakmile jsme vystoupili z vlaku, vyrazili jsme po drobné korektuře směru do Jílového - stanice Jílové u Prahy je vlastně v městečku Kabáty.
Za půl hodinky jsme byli v Jílovém, přímo na náměstí (na zádech s Erikou, která odmítla vylézt poslední kopec ;-)). Tam jsme si dali chutnou večeři a přesunuli se zpět na nádraží - tentokrát po silnici a pěkně po tmě.

Hned jak jsme přišli na nádraží přijel vlak. Měl pět vagónů, ale jediné cestující - nás ! Cesta trvala skoro hodinu a mohla být i pěkná, kdyby se ve vlaku topilo ... Takže jsem dojeli celkem dobře vytuhlí - okamžitě jak jsme dojeli domů, jsme skočili do postele a spát (jen jsme se lehce podívali, jak dopadl Duel Vyvolených ...)
Defectus

S vraným koněm do Vraného

Tento víkend ukázal, jak je krásné si dělat plány, předsevzetí a podobně. Původní plán byl, že přijede návštěva a my si s ní hezky užijeme víkend. Návštěva padla a tak jsme si řekli, že si uděláme také hezký víkend - tím, že provedeme nějakou práci na zvelebení bytu, zajdeme si do kina a pak na večeři.
No co bych to dál napínal, nakonec z toho byl film, zvelebení a večeře - ovšem všechno trochu jinak, než bylo ujednáno a schváleno...

V sobotu ráno, po té, co jsme se dozvěděli, že návštěva padá, jsme vyrazili na nákup, a kromě jiného koupili špachtli, barvu a sádru, a že opravíme stěnu za ledničkou (která byla velmi nehezká, jelikož tam před tím byla polička) a oloupanou stěnu vedle okna v kuchyni. Vše se zdařilo, až na samotnou realizaci...
Trochu jsem odškrabal odlupující se nátěr okolo okna a došel k zjištění, že stěny se zde léta neškabaly. Byla to taková exkurze časem (bohužel verše jsem žádné nenašel)...
Výsledek byl ovšem špatný - po přetření se místa, která hraničila se seškrabanou plochou, oloupala, takže jsme si vlastně vůbec nepomohli - snažil jsem se to opravit v neděli ráno, ale také bez většího úspěchu, no ještě se na to dneska podívám...

V sobotu odpoledne jsme tedy trochu pracovali, trochu leželi a vlastně se nic moc nedělo. Za to v neděli se dělo.
Prvně jsem se snažil opravit zeď. Pak jsem se naštval, spravedlivě! a jal se na to vykašlat. Odpoledne jsme už oba byli vyřízení (Erika má zvláštní dar nespat v noci, ale spát průběžně během dne :-)) a těšili se, že po shlédnutí hororu Kruh (bludný ;-)) vyrazíme na večeři.

Pak ovšem Erika přišla s geniální myšlenkou - jen tak někam naslepo vyrazit vlakem, prvním co pojede, a tam si dát večeři. Dojeli jsme na Hlavní nádraží s tím, že z nabídky vlaků jsme si vybrali vlak do Dobříše a rozhodli se, že vystoupíme ve slavném městě Vrané nad Vltavou.

Po půlhodině jízdy motorákem (lokálkou) jsme vystoupili dvě stanice za Prahou. Restauraci jsme našli záhy, ale byla plně obsazena, zakouřena, ale v bývalé sokolovně. Po cestě z této restaurace jsme narazili na člověka, který vypadal, že by mohl jít z nějaké jiné hospody a ten nám poradil restauraci U kaštanu. Byla to klasická 5. cenová skupina, ale obsluha přiměřeně milá, přátelská, přiměřeně zakouřená, vcelku rychlá (jídlo donesl za 10 minut), a tak jsme si dali vynikající čočku s uzenou krkovicí a sledovali při tom zápas Sparta-Slavie.

Tak a jdu na schůzi, pak to dopíšu ...
A už jsem ze schůze zpátky (nic velkého se nekonalo)

Takže po pozření potravin a dopití piva jsme vyrazili za mírného mrholení zpátky na vlak. Na nádraží jsem ještě provedl bleskový výslech nádražáka, stran jízdenek MHD a dráhy. Nic moc jsem se nedozvěděl ... škoda.
Pak již přijel dvoupatrový vlak od Čerčan a tím jsme se velmi neklidně (radši nebudu rozepisovat :-)) dostali domů - přes nádraží Vršovice s jedním hodně milým houmlesákem.

Celkově to byla velmi zajímavá výprava, kterou si ještě zopakujeme a hlavně nasadíme více destinací (Jílové, Benešov).
No a obrazově je to celé k nahlédnutí zde:

S vranym konem do Vraneho 23.10.2005

Defectus

EJB 3.0

Dneska večer si stáhnu všechny potřebné věci (aplikační server, vývojové prostředí, atd. atd.) a zkusím si nějaký drobný projekt v EJB 3.0. Průběžně sem budu dávat informace, postřehy, screenshoty, kousky kódu apod. a nakonec i celý testovací projekt. Jako téma projektu jsem si zvolil jednoduché fórum. Zadání je prosté - vyvtořit jednoduché fórum se správou uživatelů, možností přispívat a příspěvky mazat (pouze administrátor). takže vzhůru do toho a půl je hotovo ! už se moc těším, až sem hodím první dojmy ...
btw: zajímavé na tomto bude především to, že se nebude jednat o použití JBOSS řešení, ale řešení Oracle, které by mělo být referenční a tudíž nejblíže ke standardu.
Defectus

Lucinka v Praze ... aneb, honba za razitky ...

Takže tento víkend byl po naší delší pauze, co se různých akcí týče, v důsledku zranění slečny EKG a taky trochu díky mé lenivosti a nepřízni počasí (buď bylo moc teplo, nebo byla moc zima, nebo svítilo sluníčko moc, nebo taky někdy málo), jiným nepříznivým vlivům a tak nějak obecně, hektický.

V pátek přijela Lucka (mladsi sestra slecny EKG) za účelem návštěvy několika různých akcí v Praze. Po zralé úvaze, a s ohledem na dostupnost jednotlivých atrakcích, bylo vybráno následující pořadí:

• Zoo
  
• Hvězdárna
  
• Planetárium
  
• Studio Via Lucis
  
• Vozovna Střešovice (alias muzem MHD)
  
  

V konečném důsledku bylo ovšem pořadí následující:
Sobota - Zoo, hvězdárna
Neděle - Via Lucis, planetárium, muzeum dětské kresby

Predně hned přeskočím pátek, jelikož kromě toho, že jsme se s Erikou málem nesešli na Florenci (a nakonec do sebe narazili :-)) se moc zajímavého nestalo.

V sobotu jsme hned kolem deváte vyrazili do Zoo. Okamžitě po příjezdu jsme se sháněli po razítcích (ty atrakce nebyly vybrány náhodou - byl v tom vyšší princip, který možná i odhalím, za odměnu). Razítka jsme nesehnali (teď již mohu prozradit, že razítka se vydávala na pokladně), a tak jsme vtrhli rovnou do Zoo. Já měl tu nevýhodu, že jsem tam byl před čtvrt rokem, tudíž mě to tolik nebralo. Ale objevili jsme tam koutek zvaný dětská zoo, což byla vlastně expozice domácích zvířat (kralici, ovce, ponici, kozy, slepice ...). Kozy byly tak ochočené, že se volně promenadovaly mezi návštěvníky a loudily od nich krmení (od někoho dokonce vyškemraly hranolky, což mi přišlo fakt úchylné). Procházka byla jinak poutavá, dokonce jsme se svezli na lanovce - což jsem si neužil, protože jsem neprozřetelně nedal batoh do lanovkové polohy a pořádně se nezajistil - příště napravím !

Zoo s Lucinkou 8.10.2005

Po vyčerpávající anabázi Zoo jsme vyrazili na Petřín do hvězdárny. Tam jsme bohužel dorazili zrovna v tom jediném hluchém místě, takže jsme měli dva problémy :
1) Co s volným časem
2) Co s tím, že je Erice zima
První problém jsme vyřešili jednoduše tak, že jsme se několikrát projeli lanovkou (musel jsem konstatovat, že jsem ten den jel lanovnkou víckrát, než za svůj dosavadní život).
Druhý problém jsme částečně odstranili až později a to tak, že jsem Erice půjčil svojí bundu a nedaleko severního polu tak zůstal jen v podvlíkačkách :-) Hvězdárna by si zasloužila trochu osobnější přístup a hlavně víc času a energie. Ale pár (tedy dvě) hvězdy jsme viděli a kromě toho jsme stihli bleskově skouknout měsíc i s drobným výkladem.
Pak již hajdy domů.

V neděli jsme vstali také tak nějak a okamžitě upalovali do Via Lucis. Je to animační studio na Janáčkově nábřaží, takže jsme cestu na místo a zpět využili i k pořízení několika pamětních fotografií (co nevidět je sem nahraju). Opět byl ve studiu nával a jelikož studio byl vlastně upravený byt, moc jsme z toho neměli - i když... Rozhodně ale bylo co vidět a možná kdyby nás tam bylo méně a pracovníci nám mohli osobně ukázat jak se taková animace vyrábí, bylo by to určitě hodně zajímavé !
Pak jsme vyrazili na lov razítek do Planetária v pražské Stromovce, ale opět jsme to podcenili časově, takže z toho nakonec byl opravdu jen hon za razítkem, protože první program se konal v 15:00, což už jsme si nemohli dovolit s ohledem na odjezd Lucinky domů.
Tak jsme rychle zaimprovizovali a vydali se do Muzea dětské knihy. Tam se kromě jiného odehrávala výstava Rychlých šípů, takže máme pár fotek a hezký zážitek.

Lucinka v Praze 9.10.2005

Pak jsem vyrazili domů s tím, že musíme vymyslet, kde koupit jízdenky pro Lucinku na cestu domů. Takže jsem se rozdělili a zatímco Erika s Lucinkou se šli domů sbalit, já šel shánět jízdenky. Vše se ale v dobré zvrátilo a všechno bylo, naštěstí!

Takže co říci závěrem. Bylo to vyčerpávající, ale stálo to za to ! Až projdu pořádnou rekonvalescencí, tak se určitě vydáme na další podobnou akci :-)

Jo a k těm razitkům, moc o nich nevím, ale bylo to nějak tak, že když nasbíráme potřebný počet razítek (tedy navštívíme sadu míst), budou z toho nějaké výhody, no nevím, prostě dětská akce k výročí Večerníčka ... Ale zase nás dostala tam, kam bychom sami nešli a byla by to škoda tam nebýt ...
Tož peace out !
Defectus

No tak jsem se spletl ...

Ale abych jim nekřivdil - ono být s někým přes měsíc zavřený na malém prostoru, bez možnosti se někomu vyhnout, najít si soukromí, to je o nervy.
Asi nejhlavnějším tématem psolední doby byla sázka, hádka a následný trest v balónkové válce. Už jsem se k tomu vyjadřoval jinde a podel mého názoru je spravedlnost na takových 90% na straně Vladka a Michala. Když si člověk znovu pustí, co říkala Wendy, co říkal Michal, o čem byla sázka atd. tak musím dát za pravdu Michalovi. Ovšem vzhledem k tomu, že cítím jisté antipatie k Wendy a v současné době i k Regině, tak můj názor může být zkreslený ...
Když to vezmu dál, tak hlavní nosné téma se je holení - holí se kdokoliv, kdekoliv, s kýmkoliv, pro cokoliv. Dále je celkem hezké sledovat románek na pokračování (Saša + Monika + Ros»a) - btw: souložit v místnosti s Emilem a Jindrou, to už je výraz opravdového zoufalství (ostaně v BB by nám o tom mohli pokecat :-)). A nakonec Wendy a její "dieta" - musím říct, že takovou dietu jsem ještě neviděl - ani bodová dieta na to nemá. Docela by mě zajímalo (a také doufám, že na to dojde řeč) co nám k tomu Wendy řekne. Ale abych jí nekřivdil - opravdu, majonézu jsem ji neviděl jíst :-).
Saša do Duelu není žádné překvapení - osobně jsem si myslel (a také o tom psal v tomto článku), že to bude Regina, nebo Saša - na Michala jsem zapomněl. Koho si s sebou vezme je ve hvězdách, ale tváří se tak, že bude bojovat (od začátku tvrdí, že je to soutěž a že bude hrát), očekávám tedy někoho jako Michal, nebo Regina - pokud bude fest hráč, mohl by zvolit i Wendy ... nechám se překvapit, zítra se to dozvím ... A jsem také rád, že se konečně vracíme do zaběhnutých kolejí - bylo na čase !
Defectus

Kdo to říkal ?

Je to zvláštní, ale asi si náš národ bude muset zvyknout na reality show. Zatím jsme se chovali jsko Mirkové Dušínové a poctivě vyhazovali kohokoliv, kdo odporoval našemu pohledu na dobro a zlo (nebo jinak, kdo pro nás ono zlo reprezentoval). Bohužel nám asi uniklo ono již pověstné hollywoodské - kvalita je filmu je rovna kvalitě hlavní záporné role. Pokud nikoho takového nemáme, pak musíme jen smutně konstatovat, že kvalita naší reality show upadá. Zatímco nudných patronů máme dost, nemáme prakticky nikoho, kdo by zaujal. Vladko bez Petra, nebo Hanze je spokojený, Regina také nemá své výlevy, ti, kdo by eventuelně dělali problémy, si dávají pozor (strategicky mlčí) a tak až na pár chvil, je to selanka k pohledání.
A přesně v tomto okamžiku by měl zakročit štáb. Pokud si Vyvolení své problémy vyřešili, je potřeba jim připravit komplikace jiné a větší. Deptat je a dostávat pod tlak. Ti kdo se přetvařují se musí odhalit a vůbec všichni ukázat své charaktery!
Bohužel - místo toho přišel velmi nevhod dlouho avizovaný, charitativní týden. Věc velmi prospěšná, bohužel, zcela špatně načasovaná. V zásadě mají Vyvolení smůlu. V okamžiku, kdy je Velký Bratr na zemi a stačí mu dát ránu z milosti, žádají si Vyvolení time-out ! Buď si tak moc věří a chtějí VB knock-outovat jednou "čistou" ranou, nebo si chtějí přidělávat problémy ... Jak jinak si lze vysvětlit situaci, kdy odejde poslední zjevný záporňák a přijde týden milých úsměvů ?!
Osobně doufám, že hned po skončení dnešního koncertu se vrátí dramaturg a celý štáb a vyvinou na naše oblíbence takový tlak, že slovo fičák bude jen zlomkem svého významu ! Po tomto oddechu je potřeba znovu přiložit pod kotel a ukázat lidem, že reality show není žádná procházka růžovým sadem ... Jsem opravdu zvědavý !
Defectus