Aneb týdenní putování po českých luzích a hájích Konečně se dostávám k události více než významné, a to naší cestě do rodné vlasti, kterou jsme podnikli na přelomu března a dubna, poprvé po půl roce žití v Anglii. Bylo to velké a bylo to hektické, navštívili jsme všechny naše blízké, rodiče, sestry a bratry, synovce a neteře, švagry, bratrance, babičky, strýce a tety ( to vše včetně několika psů), přátele a kamarády, přičemž jsme se vyznačovali bleskovými přesuny z místa na místo rychlostí, že i Cimrmanův kočovný spolek by měl co dělat, aby s námi udržel krok... Naším milým smartíkem forfour, kterého jsme měli z půjčovny, jsme najeli přesně 2222 kilometrů a všechny do jednoho stály za to. Obrázkovou galerii se tu pokusím rozdělit do několika sekcí, aby se každý mohl kouknout, kam je mu libo...
Mějte se krásně! ... A největší pozdrav dnes patří všem těm, kteří se tu najdou... =) Tak zase brzy na viděnou!
Papa, Erika...
