Defův vypečený blog: Sardinie 2008

Jak se rika, pachatel se vraci na misto cinu. I my jsme se vratili na misto cinu, tentokrat lepe pripraveny.
Tento clanek jen lehce popisuje co vsechno jsme videli, zazili a co nas pobavilo (a na co budeme vzpominat).

Prvne, proc jsme se vubec na tuto cestu vydali. Tak hlavne proto, ze minuly rok se nam tam moc libilo, ale z duvodu casu a neznalosti terenu jsme nemeli moznost krome Alghera nic jineho videt. Tak asi tak :-)
A ted tedy, jak cele cesta probihala. Prvne let. Byl prijemny, Ryanair byl v pohode, jen nas pobavilo, ze na letisti, kdyz jsme vystoupili z letadla, jsme byli nuceni prestoupit do autobusu, ktery nas popovezl o cca 20 metru a vyklopil pred pristavaci halou. Celkove zdrzeni, kdyz chvilku pockame - 5 minut. Ale jinak v pohode, zadne problemy. Hned na letisti jsme si vyzvedli auto a vyrazili smer nas hotel.
Bohuzel hned na prvnim kruhovem objezdu jsem trochu zazmatkoval - posledni dobou jsem preci jen jezdil hlavne v Anglii, takze jsem si nebyl moc jisty, jakym smerem se vydat. Nakonec jsem zabocil doprava, a bylo to spravne :-)

Hotel za ty penize byl celkem bida, ale to je udel cestovatelu. Nikdy nevis, v jakem hotelu budes a vubec netusis, jestli za ty tezky penize bude neco slusneho (upozornuju, ze to bylo 5 noci a hotel stal £360 - tedy noc za £70, za coz bych cekal pohodlnejsi ubytovani, ale nebudeme si stezovat, stejne jsme tam moc casu netravili).

Druhy den jsme po prochazce po Algheru ( kde jsme si trochu zavzpominali, zasli si do dedouskovi kavarny, zjistili, ze uz tam dedousek neni, a nasbirali par kaminku, bez nichz Erika nemuze odjet) vyrazili na Grotta di Nettuno, coz je krapnikova jeskyne.
Bohuzel jsme dorazili o cca 20 minut po zaviraci dobe, takze jsme zmenili plan a na skok vydali do nedalekeho Sassari, kde jsme vlastne jen nakoupili zasoby a jeli zpet.

Cestou jsme zastavovali na odpocivadle, jelikoz Erika chtela na zachod, coz vedlo k celkem usmevne prihode. Pidila se totiz po kapesniccich, ktere obvykle nosivam v batohu a tak jsem ji rekl, at si je vezme z batohu z bocni kapsy, jenz se nachazel vzadu v kufru auta (podotykam, ze krome nej tam nic jineho nebylo).
Kdyz se pak vratila, probehl nas hovor nasledovne:
"Vzala sis ty kapesnicky?"
"Ne, ja jsem je nenasla."
"Vzdyt jsem ti rikal, ze jsou v bocni kapse v batohu."
"Ja jsem tvuj batoh nenasla..." sdelila mi naprosto klidnym hlasem (neco jako ve smyslu, batoh jsem nenasla, vsechno je v poradku, muzeme jet dal...) - celkem taktne mi tak bylo naznaceno, ze jsem batoh nekde ztratil. Nastesti podle fotek a dobovych svedectvi jsme se dovtipili, ze batoh jsem zapomnel v restauraci u Grotta di Nettuno, nacez jsem tam okamzite zamiril a batoh si promptne vyzvedl.

Treti den jsme se vydali na dalekou cestu - prvne do Monte Tiscali, ktere je ale zcela mimo moznosti naseho vypravneho tymu (moc vysoka :-)), takze jsme se spokojili s Valle Lannaitu (krasne prameny a jezirka, doporucuji se juknout na fotky) a pak pokracovali dale na jih, az na pobrezi, na krasne plaze u Cea. Cesta byla nadherna, tahla se hodne na srazu skal a pohori.
Dokonce jsme po ceste potkavali zver na silnici - nejdriv stado ovci (vycvicenych - ovcak na ne piskl a oni se hezky seradily do jednoho jizdniho pruhu silnice) a pak bezprizorni kravu s ohromnyma rohama.
Opet mame radu fotek naprosto uzasne krajiny, kterou jsme projizdeli (a byli nuceni co chvili zastavit a kochat se).

Ctvrty den jsme se vypravili do mesta Bosa. Cesta z Alghera do Bosy je opet nadherna, panoramaticka, tahne se podel pobrezi a skal a opet nas nutila se neustale zastavovat a kochat. Mestecko samotne je opravdu malebne, s krasnyma ulickama, hradem, a primo vystavni architekturou.
Z neho jsme se pak presunuli do mesta Macomer, ktere ovsem moc zajimave nebylo - ovsem to nas dovedlo k napadu popojet jeste dale - do Monteleone, coz byla nadhera na entou. Mestecko lezi na vrcholu hory, kam vede jen jedna silena serpentina (dost dlouha) a je celkove jak namalovane od Lady. Nase kochani nebralo konce. Na zaver jsme si jeste dali kafe a zmrzlinu a vyrazili zpet.

Paty den jsme se opetovne vypravili na Grotta di Nettuno. Tentokrat jsme byli uspesnejsi (mozna proto, ze jsme vyrazili rano :-)) a tak jsme si, pote co jsme ve skalach poctive seslapali 650 schodu smerem dolu, uzili nadherne stalagmity, stalagtity a jine podobne jeskynni ukazy.
Bohuzel to cele bylo provazene neprijemnou prihodou, kdy me kalhoty, druhdy ciste a vonave, se po celem nasem putovani staly velmi aromaticke (no proste pachly jak tchor), takze lide, kteri si s nami prohlizeli jeskyni, se nemohli zbavit dojmu, ze tam neco zapacha. Urcite ted vypravi, ze jeskyne byla krasna, jen to tam desne smrdi :-)
To nas vedlo k tomu, ze jsme se vydali zpet do hotelu a tam pradlo preprali. Ja pak, jinych kalhot nemaje, prakticky nahy prchal z hotelu do auta, coz Erika skodolibe natocila, takze se muzete pokochat pribehem hoteloveho uchyla :-) Odkaz na video dodam :-) (video1, video2)
Erika puvodne prisla s navrhem koupit kalhoty nove, ten se ale nezdaril, takze kalhoty i kosile nakonec uschnuly primo na mne a tim se problem vyresil sam.

Nase odpoledni cesta vedla do Castelsardo - nadherne mestecko na severnim pobrezi Sardinie, ktere ma nejen krasnou zriceninu hradu, ale take vyhled na nedalekou Corsicu. Jeden domorodec nam opravdu potvrdil, ze ta sediva vec na obzoru je Corsica, tak je to myslim prukazne. Ostatne prilozene fotka (pro bystre zraky) to doklada.

Sesty a posledni den jsme za zakabonene oblohy a obcasneho poprchani jeli do skoroopustene a skororozpadle vesnice Argentiera - byvale dulni vesnice (dolovalo se tam stribro - argentinum, podle toho i nazev vesnice), kam se posleze z nam neznameho duvodu zacali sjizdet skolaci z cele Sardinie, vsichni s bilymi cepickami na hlavach.

Dale jsme pokracovali na severo-zapadni vybezek Sardinie do mesta Stintino, ktere bylo moc hezke, a z neho do pro nas ne zcela zajimaveho mesta Porto Torres, ktere bylo podle pruvodce zajimave, ale my to zkratka nenasli - tak kafe jsme se tam dali, to je pravda.
Pak uz jsme jen zaskocili zpatky do Alghera a po posledni prochazce jsme jeli smer letiste. Odevzdali auto a nastoupili do letadla, a po ruznych perypetiich se dostali kolem 2:00am domu. Jo a v letadle nas obsluhovala letuska Marketa, puvodem z Prahy - jsme holt svetovy :-)

A par poznatku a shrnuti na zaver:

Sardinie je naprosto uchvatny ostrov. Neni moc zalidnena (1.5 milionu obytavel) a priroda je panenska, neposkvrnena

Idealni cas navstevy je jaro, to se clovek vyhne turistum a poradne si tak uzije cely ostrov. Jen je problem s ubytovanim, mnoho hotelu je pres zimu zavrenych

Obyvatele Sardnie jsou vyslovene srdecni. Nemluvi sice anglicky, ale jsou radi za kazde italske slovo, ktere s nimi clovek prohodi.

Na Sardnii se bez auta nevyplati jezdit. Hromadna doprava tam funguje, ale preci jen vam nezastavi na tech uchvatnych vyhlidkach a na mnoha mista vlastne ani nejezdi.

Benzin je na Sardnii hrozne drahy - to jen aby si clovek vzal dost penez s sebou

Italska kuchyne je lahodna a ceny v zasade mirne. Kdyz se clovek vyhne turisticky zajimavym hotelum, tak si da vynikajici kafe a zmrlinu pro dva za €6-7. A salat za babku. Rozhodne se doporucuje mistni pizza a zvlastni druh chleba - je tenky jak vlas, spis takova placka, dela se s ruznym korenim a dostanete ho ke kazdemu jidlu - a da se levne koupit v obchode po obrovskych balikach :-)

Sardinske silnice jsou kvalitou velmi slusne a velmi opustene. Jedete desitky kolometru a nepotkate vubec nikoho, maximalne tak stado nejakych zvirat ci skupinu nemeckych ci svycarskych motorkaru. A vsude jsou nejaka odstaveniste, abyste se mohli zastavit a kochat se krasami vukol

Kdyz jsme u silnic, kolem silnic se vyskytuji v neprebernem mnozstvi znacky omezeni rychlosti (hlavne padesatka se premnozila), ktere ovsem vsichni, vcetne policie, ignoruji. Po chvilce jsem je zacal ignorovat take. Jinak turisti se prave poznaji podle toho, ze rychlost dodrzeji a tim zdrzuji jinak plynuly provoz.

Celkove se da rict, ze Sardinie je raj pro milovniky prirody, motorkare, horolezce, potapece, milovniky dobreho jidla, usmevavych lidi a krasneho pocasi

A 6 dni je malo - pokud mate dost dovolene, tak si najmete auto a mate program tak na 10 - 14 dni

No a to je asi vsechno. Radi bychom si nekdy sjeli jizni cast Sardnie - Cagliari a okoli, ale to az vyhledove ...

Mejte se bajecne! Arrivederci!!!

Jako vzdy, nekolik odkazu na fotky a doprovodne materialy.